Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

úterý 23. března 2010

Nové věci, nové zážitky

Poslední dobou jsme samé nové věci a nové zážitky. Možná je to i tím jarem...

V pondělí jsme naší starou a velmi mělkou pračku, která sloužila 12 let (ale už delší dobu nefungovala tak, jak by měla)...



...vyměnili za novou a větší (jen jsem ještě nepronikl do všech funkcí a doufám jen, že složitější nabídka funkcí nebude znamenat složitější praní ;-)



V pondělí jsme taky vyzkoušeli nové letadlo ze sobotního veletrhu. Martínkovi se moc líbí.





Je fakt, že Ondru to zase tolik nezajímalo.



Raději koulel očima a hledal, jestli už nerostou nějaké nové rostlinky...





Nevím, co to Ondru popadlu, ale chvíli se bavil tím, že mě honil s klackem, který našel :-)




Taky jsme s klukama dostali balíček od kamarádky z Francie.



Zjistil jsem, že Martínek asi není jediný, kdo věří v moje téměř "nadpřirozené schopnosti". Do pěkného životopisu sv. Martina totiž kamarádka vložila lísteček zhruba s těmito slovy: "Martine, text je sice ve francouzštině (jiný jsem nesehnala), aly Ty se svým historicko-teologickým vzděláním, schopností vyhledávat informace a improvizační zručností si s tím určitě poradíš :-)." Takže děkujeme nejenom za milé dárky (ještě tam byla pěkná písmenka M a O, ale ty mají kluci skoro pořád u sebe), ale i za důvěru v mé schopnosti ;-).


V úterý jsem sice dlouho nemohl vytáhnout kluky z postele, ale nakonec jsem si tak dlouho pouštěl jejich oblíbené písničky, že přišli na snídani. Po dvoutýdenní pauze jsem se rozhodl poslat Martínka opět do školky. Už se tam těšil. Na cestu dostal nové jarní boty, které jsme pro jistotu označili hned třemi ochrannými prvky.



V tom spěchu jsme sice doma zapomněli tepláky a stejně jsme přišli pozdě, ale ve školce nás mají rádi a každá naše návštěva je téměř svátkem ;-).

Ondra sice původně vyhrožoval, že se mu bude po Martínkovi stýskat. Nakonec jsme si to spolu docela užili. Projeli jsme se metrem...



...sklouzli na klouzačce.



Musel se mnou vydržet nejenom návštěvu knihovny, ale i několik návštěv obchodů, protože jsem chtěl pořídit klukům něco nového.

Odpoledne se tak mohli těšit z nových mikin (s autíčkem Blesk McQueenem)...



... i z nových pyžam s krtečkem.



Jen se pochlubím, že oblečení bylo zakoupeno v různých obchodech a vždy s nějakou slevou. Je fakt, že do toho oblékání jsem pronikal asi nejdéle. Ono je to dost na bednu, oblečky se špiní, postupem času se ošoupávají a trhají, dokonce se snad i zmenšují ;-). Ale už se snad v tom trochu vyznám, i když se na mne v dětských obchodech s oblečením stále docela se zájmem dívají, někde už mě však i znají.

(Nevím, jak to kluci dělají, ale teď mám pocit, že na snímcích mají skoro identické pohledy, ačkoliv mezi focením se převlíkali a dělali plno jiných blbostí.)

2 komentáře:

  1. Martine Vy jste fakt boží!!! Znám Vás od Diny a shodou okolností jsme si oba inspirovaní Diny v podobný den založili blog. Od začátku jsem vašim čtenářem a ten Váš fakt nemá chybu. Mám ho v oblíbených a denně číhám, jestli není něco nového. Čiší z něj tolik lásky a moudrosti, obdivuhodné postavení se nelehkému osudu a pro mě tolik věcí k přemýšlení.... Moc vás obdivuju a strašně vám fandím!
    Helena

    OdpovědětVymazat