Poměrně často se setkáváme se slovensky mluvícími přáteli, občas mi tu hraje sloveská televize. Martínek i Ondra si už dávno všimli, že slovenština je trochu jiná než čeština. Martínek navíc přišel s teorií, kterou včera odpoledne ještě trochu víc rozvinul.
"Tatíí, Slováci jsou Češi, co šišlají, když mluví," zopakoval Martínek svojí teorii o rozdílu mezi češtinou a slovenštinou a pokračoval: "Neumí R a Ř."
"Kdyby neuměli R a Ř, to by bylo, jako by je učil mluvit Ondra," okomentoval jsem to v úsměvném stylu. Pak jsme upřesnil, že Slováci R umí a používají.
Martínek ale tentokrát pokračoval dál: "Kdysi byli všichni Češi, dokud jim Pán Bůh nerozbořil Babylónskou věž. Pak jim dal různá nářečí, takže pak mluvili lidi různě."
Tak jsem ho jen opravil, že Bůh lidem podle bible Babylónskou věž nerozbořil. Zmátl jim jazyky dřív, než jí mohli dostavět. Jelikož se pak už nemohli domluvit, tak věž nedostavěli. K "pračeskému" původu všeho lidstva jsem se nevyjadřoval. Ostatně, co my víme?
Až později, když jsem o tom s Martínkem vyprávěl přátelům, mimo jiné i slovenským, jsem upřesnil, že naopak slovenština je původnější či konzervativnější. Janu Husovi se připisuje "vynález" diakritiky (jen kromě háčku psal tečku), která nahradila tzv. spřežky (cz = č, sz = š, rz = ř), používané od počátku 14. století (dosud používanou spřežkou v češtině je ch). Pro zájemce pár informací o rozdílech mezi slovenštinou a češtinou na wikipedii.
Žádné komentáře:
Okomentovat