"Tatííí, co je lepší? Mít jedno nebo dvě děti?", zeptal se mě Martínek o víkendu během upínání kluků do autosedaček.
"Samozřejmě, že dvě!", odpovídám bez váhání.
"A co takhle padesát jedna dětí?", zeptal se Ondra, když jsem vzápětí zapínal jeho.
"Tak to už by bylo moc," odpovídám, aniž bych si to vůbec snažil přestavit.
"A tatííí," spustil opět Martínek a tentokrát se ptá pomalu a s rozmyslem: "Co bys dělal, kdyby Ti maminka porodila Sněhurku a sedm trpaslíků?"
Chvilku přemýšlím, zazubím se na něj a říkám: "Tak to bych si vzal Sněhurku, utekl bych s ní a mamince bych nechal sedm trpaslíků."
Oba jsme se zasmáli.
Já vím, že to zní asi strašně nevýchovně a třeba jsem měl říct něco o tom, že by bylo fajn, že by nám Sněhurka s těmi sedmi trpaslíky pomohla, ale já zvolil toto přímočaré "mužské řešení".
Hlavu si s tím nedělám, protože kluci dobře vidí, jak se starám a jak k věcem přistupuji, takže si nějaké ty vtípky můžeme dovolit.
Martine náhodou moc dobrá hláška.
OdpovědětVymazatMy doma máme podstatně černější humor.
Starší syn je psychicky nemocný, už je dospělý.
Když ho to chytne, tak jen volám.
Pozor, pozor Dobřany volají na Tebe se těší.
( pozn.Dobřany PL v okrese Plzeň-jih)
Peta se většinou rozesměje a je hned lépe.
Míša