Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

středa 21. září 2011

Jak Ondra hledal Afriku a baštil kolínka

Ondrova horečnatá reakce na opětovný nástup do školky po prázdninách měla v sobě i něco dobrého. Ondra se první dva týdny držel, ve školce i rád poprvé spal, ale pak mu vyskočila horečka. Ta brzo pominula, ale i tak jsem ho na doporučení doktorky měl pár dní doma. Díky tomu jsme na sebe měli víc času.

Už nějakou dobu třeba pozoruji, že Ondra je snad ještě upovídanější než Martínek. Navíc má zřejmě velkou fantazii. O moudré hovory a veselé situace tak nebyla nouze.

Jednou za mnou přiběhl a ptá se: "Tatíí, jak vypadá Č?"
Tak mu to vysvětluji a hlavně prstem ve vzduchu ukazuji. Spokojený Ondra odbíhá.
Za nějakou dobu je zpátky a ptá se: "Tatíí, jak vypadá F?"
Poté, co jsem mu ukázal a vysvětlil podobu F, jsem se ho zeptal, co dělá?
Odpověděl mi, že hledá AFRIKU. Pochopil jsem, že na glóbusu.
Ptám se ho, na co potřeboval poznat Č? To by musela být ČAFRIKA nebo AFRIKAČ atd.
Jen se usmál a nic mi nevysvětloval, prostě proto.
Nakonec jsem mu Afriku na glóbusu ukázal.

S Ondrou stále trochu zápasím s jídlem, i když už je to lepší. Veselá situace nastala, když jsem ho nedávno povzbuzoval, aby nejedl jenom maso, ale i kolínka. Vidím, jak se v tom šťourá, tak jsme zahrál na jeho fantazii. Řekl jsem mu, že kolínka jsou důležitá, protože si tam z nich v těle postaví potrubí. Ondra si vzpomněl na příběhy z animovaného seriálu Byl jednou jeden život a po chvíli nadšeně přitakal. Chvíli tuto teorii rozvíjíme a já vidím, že jsem zahrál na správnou notu. Když už se Ondra chystá pustit do kolínek, dojde mi, že tato teorie má jeden problém. Nedal jsme se však zaskočit a Ondrovi ještě kladu na srdce, že kolínka jsou moc velká, proto je musí dobře rozkousat, aby se vešli do pusy, do krku a dobře do bříška. Tam už si z nich postaví potrubí podle potřeby. Já si totiž představil, jak fascinovaný Ondra bude polikat celá kolínka.

A jinak mám pocit, že se Ondra vytáhnul a jako by udělal zase určitý skok ve vývoji. Zvlášť, jak začal chodit sám do školky a je tam docela rád. Sice je to pořád náš malý Ondra, ale roste a já doufám, že z něj roste šikovný kluk.

Fotky z cesty k doktorce. Ondra ani nevypadá na to, že má za sebou den a noc v horečkách.















1 komentář:

  1. Krásnej klouček, šikovnej, upovídanej. Moc hezký a moc hezký fotečky. Fandím vám kluci!
    Alena

    OdpovědětVymazat