Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

úterý 20. března 2012

Jak na jarní únavu?

Tak starší Martínek je už ve škole a já přemýšlím, zda je to výhra nebo není. Přeji mu to, protože se už do školy těšil. Malý Ondra ještě do školky nemůže a tak mi tady chodí, že se nudí a co prý má dělat. Zkouším různé nápady, abych mohl chvíli pracovat, ale moc to nezabírá. Nakonec DVD ho přece jen na chvíli zabavilo. Stejně tak s vařením si moc nepomůžu, neboť stejně musím něco udělat.

Na mne buď padla opravdová "jarní únava" nebo mi potíže s dýcháním nedopřejí klidný a tolik potřebný spánek, takže ani ráno si nepřipadám fit. Navíc si vzpomínám, že mi tu zase v noci chodili nějací trpaslíci a dožadovali se pití. Zrovna tentokrát jsem pozdě večer nechal nádobí v myčce a nenechal jako vždy na stole sklenky s vodou. Martínek si nakonec v noci nějak poradil, protože vstát jsem nedokázal, jen jsem ho v polospánku navigoval z postele.

Těší mě, že i ve stavu celkem vyždímaného a unaveného rodiče ještě dokáži řešit některé situace s klidem. Třeba včera, když jsem dodělal druhé jídlo k obědu. Původně jsem si plánoval, že vyprovodíme Martínka do školy a pak si s Ondrou něco nakoupíme a uvaříme. Realita byla jiná a zůstali jsme doma. Vymýšlel jsem něco nouzového. Nejdřív jsem musel vyhodit kedlubnu, která byla koupená den předtím a měla být na svačinu. Poté jsem zjistil, že ani brambory nejsou kvalitní, proto jsem z nich raději udělal kaši. Je to fakt hrůza. Nejenom, že šly ceny nahoru, ale kvalita je horší a horší. Vím, že hudruji jako nějaký důchodce, ale já jím vlastně i jsem :). No a jak tak ohřívám mléko na kaši, tak přiběhl Ondra, ať přilepím jeho dvěma gumovým vojáčkům hlavu, zřejmě jí ztratili v nějakém boji. Samozřejmě nejlíp hned a teď. Což o to, zvládnul jsem to pěkně. Jenže zatím se mi mléko vyběhlo mírně naproti. Takže znovu.

Nakonec je vše hotovo a volal jsme svoje lumpíky, ať si nejdřív umyjí ruce a přijdou hned ke stolu. Dupot, hukot, dohady a za chvíli přiletěl Martínek s jednou bačkorou, ruce mokré a z koupelny je slyšet Ondra, jak hudrá, že ho Martínek strčil, předběhl a já nevím co ještě. Ondra dorazí rozladěný až za notnou chvíli. Bez vztekání, ale zato jasně říkám, takhle teda ne! Takhle se ke stolu teda nechodí a tady chodit nebude. Zkuste to znovu a jako bráchové, co se mají rádi a pomáhají si.

Ani jsem nemusel nějak vyhrožovat, třeba že jinak jídlo nebude. Zvlášť Martínek si byl vědom, že přiletěl jak divoch. Oba odešli zpátky do koupelny a já jen slyším, jak tam jeden druhému pomahá. Počkali na sebe a přišli spolu, jako vyměnění. Takže jsem ani nemusel přehánět, když jsem je pochválil a řekl jsem, jakou z nich mám radost, když je takhle vidím.

Je to mnohdy náročné, ale když mám pocit, že to zabere, tak si říkám, že to není marné. Každopádně jsem teď v takovém rozpoložení, že bych nejradši na den nebo raději dva zcela vypnul. Úplně nejlíp, kdybych mohl někam odjet, kde by mi dobře uvařili a pěkně se o mne postarali (třeba nějaká masáž by bodla). V klidu bych si zasportoval a zrelaxoval, pak zase pospíchal domů, protože já bych bez těch svých kloučků nemohl dlouho být. Ale asi něco podobého budu muset někdy vymyslet, protože ten intenzivní pobyt s klukama (dva týdny o prázdninách, pak celkem dva týdny šly a teď zase už třetí týden doma s marodama) mi dává celkem zabrat. A do toho to jaro...

Tak dost snění a zpět do reality, složit prádlo, k plotně, ke knihám, na nákup, pro Martínka a pak do práce...


Vhodným a osvědčeným tipům na relaxaci a nabrání sil se nebráním. Jak to děláte vy?

10 komentářů:

  1. Martine,u nás doma jsme na všechno dva, takže když jeden obrazně nebo doslova "padá na hubu", většinou mírně zvýší výkonnost ten druhý. Jinak moje tipy jsou tyto: čtení knížky pro zábavu /rozuměj ne encyklopedie a jiné/, vana s pěnou, přítmí a oblíbené CD, ideální je vyjet na víkend pryč /samo bez dětí, jak jste trefně popsal/ a pokud si chceme vylepšit náladu hromadně, využíváme youtube. Každý z rodiny si vybírá oblíbené videoklipy /nejčastěji jedeme od nejmladší po nejstaršího/. Je u toho legrace a učíme se vzájemně toleranci, protože hudební vkus můj i manželův je mírně řečeno...odlišný :D. A poslední věc,kterou relaxuju, je vaření a pečení, ale toho asi máte dost :D

    OdpovědětVymazat
  2. v noci mi tu zase chodili nějací trpaslíci a dožadovali se pití :)))

    OdpovědětVymazat
  3. Já bych hledala časové rezervy v přípravě jídla a organizace věcí kolem potravin. Pomalý hrnec a navaření tkzv. na mražák - rozhodně povede k úspoře času, který bych věnovala spánku:} Přeji krásné jaro bez nemocí.

    OdpovědětVymazat
  4. Ach jo, Martine, jak ráda bych Vám nějak pomohla, ale nevím jak. Radu nemám, protože já mám tu možnost dát dcerku rodičům (jejím prarodičům) a prostě si odfrknout. A jak to vlastně vy máte s rodiči Vaší ženy? Nemohli by Vám nějak pomoct/ulevit oni? Nepamatuji se, zda jste se někdy o nich zmiňoval. Jinak u mě funguje plavání, vířivka a postel s knížkou... Držím palce! Šárka

    OdpovědětVymazat
  5. Na blogu se nezmiňuji o různých věcech. Nabídky od příbuzenstva ženy mám, ale dosud mi to přišlo složité, mimo jiné vzhledem ke vzdálenosti. Předpokládám, že v tomto ohledu dojde k drobné změně. Uvidíme.

    OdpovědětVymazat
  6. Martine, chce to rekreační pohyb - snesete běhání? Krom toho, že si u toho neskutečně odpočinete, to má taky podstatný efekt na imunitu... O nutnosti si ordinovat zážitky jako je koupel ve vůni, která je vám příjemná (třeba nějaký citrus, nebo pivo ;-), nemluvě. Málo platný, hlavní je si nějak zajistit prostor pro sebe - ono už se časem vyvrbí, u čeho si nejlépe odpočinete. Anza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Vás, nevím, jestli je to pro Vás v momentálním rozpoložení schůdné, ale mne pomohlo proti únavě čistě změnit režim - místo ponocování (než jsem dohnala všechny "resty", málokdy jsem se dostala před půlnocí do postele, o odpočinku nemluvě). Teď vstávám každý všední den v 5:15 a těžko říct, jak je to možné - stihnu stejné množství práce za kratší dobu. Navíc se ráno cítím odpočatá a večer usnu v deset hodin jako mimino, s "čistým stolem". A to jsem vyloženě spací typ, vyvalovat se do oběda v posteli pro mě nebyl problém (samozřejmě ještě za bezdětna :o)

      Vymazat
  7. A ještě něco - jak tu někdo zmiňoval výše - pomalý hrnec - opravdu úžasná věc! Já ho koupila na MMB před půl rokem a nedám na něj dopustit, u nás je poměrně v permanenci, zrovna dneska ráno jsem do něj "naházela" maso, zeleninu, koření, podlila trochou bujónu a než jsme se s dětmi vrátili z bezmála tříhodinového výletu na kolech, upomalil se nám z toho vážně luxusní oběd (také nejsem kuchtící typ, ale takovéhle vaření mě baví :o)

    OdpovědětVymazat
  8. Já jsem na tom podobně..usínám okolo třetí hodiny a jsem mrtvá.
    Ale tip jak na to nemám... Víc lidí, víc pomoci. Podělit se o práci, což u nás nefunguje. Držím palce, aby bylo líp.

    OdpovědětVymazat
  9. Dobry vecer, Vas blog jsem objevila pred nedavnem a dale sleduji Vas osud a Vase prihody. Moc Vam drzim palce.
    Relaxace- hlavne to chce chodit vcas spat, to je opravdu pravidlo cislo jedna. Ja osobne si nejlepe odpocinu ve vane, kam nasypu sul z Mrtveho more. Je v tom spousta horciku, uvolni to svaly. Pak chvilku posedet treba u knizky a sup do postele. Podle me kazdou chvilku, kterou nemuseite nic delat, opravdu vyuzijte k tomu, ze nic nedelate.
    Take doporucuju vareni na mrazak. Kdyz uz varite, tak stoji jen nepatrne energie navic uvarit dvojnasobek. A kdyz to za dva tydny vytahnete, tak je den bez vareni. Polevky, kolace, omacky, rizoto, zapecene testoviny... Ja tam davam leccos.
    Regina

    OdpovědětVymazat