První březnový den byl nějak náročný. Nevím, zda je to i změnou počasí nebo mojí snahou zvládat víc, než je možné. Určitě však vím, že jsem se ještě nenaučil, že když ráno vstávám, tak nemůžu večer dlouho pracovat, jak jsem byl zvyklý. Šest hodin spánku mi prostě nestačí. Navíc když večer nad něčím usilovně přemýšlím, tak pak prostě nemůžu hned vypnout a ulehnout. Teoreticky to všechno vím...
Když se pak k tomu přidá řada drobností, tak už je to celkem náročné. Ještě že nás mohou naše děti "povzbudit".
K večeru jsem pronesl: "Já z vás vyrostu!"
Martínek byl u toho a zareagoval: "Tatí, já si myslím, že jsi už vyrostl dost!"
"Tak se z vás jednou zblázním," trvám na svém.
"Tatí, promiň, že ti to říkám," začal Martínek opatrně, "ale ty už teď někdy jezdíš autem jako blázen."
Tak a mám to. Už si ani nemůžu postěžovat.
Dobrý hlášky!!!!!
OdpovědětVymazat