Tak klukům už je líp, i když Martínek pořád není ve své kůži a Ondra by mohl na šampionát v kašlání. Hlavně že je s nimi pořád zábava, teda pokud se nepošťuchují, což poslední dobou zvládají i v době nemoci.
Ondra dnes ráno vstával nějak brzo. V polospánku jsem zaznamenal, jak mi hrdě hlásil, že on je už převlečený, zatímco Martínek ještě spí. Nakonec mě potěšil tím, že se nedožadoval snídaně, ale sám se nabídnul, že mě bude hladit. To bylo od něho milé a příjemné.
Když se probral i Martínek, tak si chvíli myslel, že tentokrát u mne spal Ondra, ale nebyla to pravda.
Na učení to ještě moc není, tak alespoň Martínkovi sem tam dám něco přečíst. Dostalo se i na nějaký leták ohledně Velikonoc.
"Vy-ba-rvi si svo-jí kra-sli-ci," vyluštil Martínek.
Malý Ondra se hned taky začal zajímat o tento leták a hlásil: "Já si teda svojí krasavici vyberu!"
"Néé, krasavici," smějeme se s Martínkem, "tady se píše o kraslici, tedy o vajíčku, že si ho můžeš vybarvit."
Ondra už s menším nadšením řekl: "Tak jo, já si teda tu kreslici vybarvím."
Takže přes svojí momentální sociální izolovanost neztrácíme zájem o nic, ani o krasavice, kreslice nebo kraslice.
Žádné komentáře:
Okomentovat