Stavitel a požírač kůže

Martínek si mimo jiné rád staví ze stavebnice. Ačkoliv k Vánocům dostali Lego, tak si raději staví z univerzálnější stavebnice. Ostatně já Lego taky moc nemusím a sám jsem si hrával s podobnou stavebnicí, která podle mne poskytovala větší prostor mojí fantazii.

Martínek staví nejčastěji mosty, garáže, stavby (obytné nebo sakrální), rakety a letadla. K složitějším stavbám patří třeba výtah, tj. výtahová šachta a v ní výtahové těleso.

Tady je na obrázku s velkým letadlem.










Ondra po vzoru Martínka taky leccos staví. Je obdivuhodné, jaké v poslední době dělá pokroky. Ačkoliv v mnohém Martínka napodobuje, se zájmem sleduji, jak jsou rozdílní. Ondra se zdá být šikovnější, takže se už nyní obléká skoro lépe než Martínek. K tomu se váže nedávná historka, kdy jsem ho pochválil, jak se ráno oblíknul sám a bez pomoci. Byl jsem rád a už jsem ho nekontroloval. Pak se mne ve školce učitelka ptala, zda dávám Ondrovi plenu, že to se tam nesmí. Takže jsem si uvědomil, že si jí ráno v té rychlosti nesundal. Dávám mu jí ještě na noc, i když je to asi už zbytečné.

Ondra se taky poslední dobou hodně rozpovídal, ačkoliv mu R a Ř stále nejde. Překvapuje mne svou bezprostředností (párkrát předvedl, že se už nestydí) a svými zájmy o anatomii. Ostatně k Vánocům si přál kostru, kterou jsme mu však nepořídil. A nedávno jsem zase vyslechl, s jakým zaujetím vyprávěl Martínkovi a Ivaně o mozku a kostře. Sice nejdřív ukazoval, že mozek je v břiše, pak pro změnu tvrdil, že mozek jí rýmu, každopádně o tom mluvil se zaujetím.

K mé radosti se taky rozjedl, i když i nadále je oproti Martínkovi vybíravější a je schopen dělat scény s posledními dvěma nebo třemi sousty na talíři. Ukazuje však více svoje svaly (stále obdivuje šmoulu-siláka) a s hrdostí zjistil, že už dosáhne na vypínače. Takže začal víc jíst maso. Stále se však dožaduje "masa s kůží" a nejraději jí samotnou kůži. Já celé kuře nedělám, takže kůže často nebývá, občas opeču kuřecí stehna. Ondra se navíc opičí po Martínkovi a dožaduje se chrupavek (ty s oblibou jedla žena, zatímco já moc ne).

Tak tady pár obrázků toho požírače kůže.






Přidávám ještě dva méně kvalitní obrázky z mobilu, které zachycují Martínka, jak si ve školce stavěl s kamarády jakousi obdobu farmy. Zajímavé.






Každý večer děkuji za tak šikovné kluky a doufám, že jim to vydrží!