Ne všechno se najde na internetu

Adventní období biblické večerní četby jsme po určité přestávce vystřídali jinou četbou. Momentálně jsem zvolil za četbu Obrázky z českých dějin a pověstí. Knížku jsem Martínkovi koupil už dávno, ale dostal jí až nyní k Vánocům. Chvíli jsem sice nad její vhodností přemýšlel, ale krutost některých pohádek a historických příběhů si nezadá s krutostí biblickou (spíš bych řekl, že biblická četba z toho všeho vychází nejlíp). Navíc si myslím, že důležitá je především ta společná večerní chvíle a poslouchání příběhů. A v neposlední řadě byl výběr motivován krátkostí příběhů, protože klasické pohádky mi připadají takhle večer dlouhé a pouhé říkanky třeba Martínkovi už nestačí. Taky by mohlo být fajn, až na jaře nebo v létě vyrazíme na místa, o kterých se v pověstech píše.

Dnes jsme četli (genderově nekorektní) příběh o Ctiradovi a Šárce, tj. o dívčí válce. Martínek se jen v závěru ujistil, jestli "muži to opravdu vyhráli?". Ale skutečně jsem příliš nerozebíral poslední větu: "Muži opět vládli a ženy se vrátily pokorně do svých domovů." Tu doprovází skutečně provokativní obrázek. Muž sedí na nějaké kůži a klimbá, zatímco krásná žena vaří na peci jídlo a je obklopená pěti dětmi. Ostatně já to vždy spíš převyprávím, takže jsem ani o "pokorném" vrácení domů nečetl. Stejně v tomto směru o kluky nemám obavy, protože kluci vidí, že doma vařím, peru i uklízím a sem tam vyjádří přání, že by chtěli taky toto všechno umět tak jako já, až budou velcí. Pro nás jsou holky a ženy spíš příjemným (a poměrně vzácným) rozptýlením a ozdobou, než levnou pracovní silou v domácnosti...

Pak jsme ještě četli o Křesomyslovi a Horymírovi. Samozřejmě příběh o koni Šemíkovi, který s Horymírem přeskočil vyšehradské hradby, přeplaval Vltavu a "cválal k Neumětelům", kluky zaujal. I když "statečný Šemík však svůj skok nepřežil". Kluky jsem pak uložil. Jak už to bývá pravidlem každý večer, tak se po chvíli připloužil Ondra, že mi chce něco "důležitého žíct", "že mě má lád". Pohladil jsem ho, ale trochu pokáral, že už má ležet. Pro jistotu jsem ho doprovodil do postýlky a znovu uložil. Taky Martínek měl něco "důležitého" na srdci. Požádal mě, abych do zítřka na internetu našel video, na kterém by byl zachycen ten Šemík, jak přeskočil hradby a cválal k Neumětelům. Pobavilo mě, jak jsem ho naučil, že se skoro vše najde na internetu. Tak jsem mu vysvětlil, že ne všecho se tam skutečně najde...


Ostatně už se Martínkovi snažím v rámci možností vštípit základy určité mediální výchovy. Třeba jsem ho snad už trochu naučil, že reklamy jsou většinou lživé a že není dobré jim věřit. Nedávno přišel ze školky s tím, že nějaká holka je hloupá, že věří reklamám. V takových případech ho na druhou stranu vedu k toleranci k odlišným názorům druhých. Sice jsem mu vysvětloval, že zatímco reklama a filmy zobrazují většinou vymyšlené věci, tak zprávy informují o událostech, které se skutečně staly. Ale když přišel a ptal se, zda reklamě nemá věřit a zprávám ano, tak jsme mu řekl, ať zatím věří hlavně mně, že i ve zprávách nemusí být přesné informace. A navíc je třeba svět vnímat více skrze vlastní život, smysly a své blízké než prostřednictvím zpráv, což podle mne platí jak pro malé tak i pro velké. Ale nemyslete si, že by moji kluci byli nějací televizní čumilové.

Jinak my jsme doma. Neděje se sice nic závažného, ale Martínkův kašel se mi nelíbil a dnes se mu během dnes udělaly v puse afty (přestože do hotových polívek pravidelně přidáváme sušené lahůdkové droždí, které si kluci oblíbili, ráno cucají Preventan, večer dostávají sirup Imunoglukan, samozřejmě jí zeleninu i ovoce). Tak doufám, že mu bude brzy líp. Mimo jiné nás čeká zápis do školy.