Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

pátek 21. ledna 2011

"Husitský ponožky"

Investovat čas a energii do malých dětí se prostě vyplatí. Zřejmě se to vyplatí i u velkých dětí, ale s tím zatím nemám zkušenost. Ti moji malí kluci mi to už teď vrací a často i s úroky. Opravdu se s nimi nenudím.

Dnes ráno dostali kluci za úkol se sami obléct, taky si sami vybrat ponožky a navlíknout si je. Nikam jsme nespěchali, protože včera i dnes jsem nechal kluky doma. Ondrovi ve středu večer nebylo dobře a stěžoval si na bolesti hlavy a břicha. Nevypadalo to na nic vážného, ale ve školce jsem si všimnul, že je tam málo dětí a navíc dvě nebo tři děti tam hodně kašlaly. Včerejší den byl hodně náročný. Za dveřmi pracovali na výtahu, takže část dne rámus, smrad a hodně prachu. Ani jsme nikam nešli. Kluci hodně zlobili, pořád se o něco přetahovali a každou chvíli přiběhl některý z nich žalovat nebo Martínek s pláčem, že mu Ondra něco zbořil nebo ho něčím uhodil. Občas jsem zakročil, ale pak jsem se už naštval a pokud nešlo o něco vážnějšího, dal jsem jim vždy na výběr ze dvou variant: Buď se spolu po dobrém dohodnou nebo dostanou na zadek oba. Takže žalování ubylo, ale klid stejně moc dlouho nevydržel.

Každopádně už večer a dnes ráno opět jsme se dohodli, že zkusíme být na sebe hodnější a uvidíme, že to bude určitě lepší. A kluci si vzali úkol s oblékáním k srdci. Zatímco jsem se sprchoval, tak se mi přišli postupně pochlubit, jaké si vzali ponožky. Ondra do koupelny jen strčil nohu a oznamoval, že si vzal tyhle "husitský". Ptal jsem se ho asi dvakrát, jestli jsem mu dobře rozuměl a jen jsem se smál, kam na to chodí. To má určitě z těch Starých pověstí českých. Pořádně jsem neviděl, tak jsem přemýšlel, zda má nějaké ponožky s husou nebo co jiného by to mohlo být.

Když jsem vyšel z koupelny, hned jsem se dal do zkoumání "husitských ponožek". Dal jsem se do smíchu ještě víc a marně jsem z Ondry tahal rozumy, co je na těch ponožkách "husitského".

A pro ty teologicky zdatnější jen dodávám, že když je zrovna ten Týden modliteb za jednotu křesťanů, tak proč by katolík Ondra nemohl mít "husitské" ponožky.

Každopádně posuďte sami, co si Ondra ve svých 3,5 letech představuje pod pojmem "husitský ponožky".








5 komentářů:

  1. :)) Dobrý den, čtu si váš blog pár týdnů, pěkně se čte a dneska se chechtám nad husitskými ponožkami:) Nojo, Hus si nejspíš taky občas připadal opuštěný jako ta opice na ostrově, nakonec to Ondrášek krásně vystihl:)

    OdpovědětVymazat
  2. nemyslel náhodou "hustý ponožky"? :-)

    OdpovědětVymazat
  3. No, to jsem si zprvu taky myslel. Proto jsem se ho opakovaně ptal (i následujícího dne). Ondra mi potvrdil, že jsou "husitský".

    OdpovědětVymazat
  4. Neviděl někde nějaký obrázek se zástupem husitů, kde je vepředu takový ten hrozící (a nebo gestem zdvižené ruky povzbuzující) kněz s velkou standartou? Sama si nepamatuji, kde jsem tenhle obrázek viděla, už je to dlouho, musela jsem být ještě malá holka, ale mě to připomíná právě tohle :-)

    OdpovědětVymazat
  5. To je jasný. Husita = bojovník, na ponožce je bojovný pirát se šavlí, Ondra je bystrý kluk a umí si věci dávat dohromady :-) Markéta K.

    OdpovědětVymazat