Zatímco jsme byli s Martínkem u zápisu, hrál si Ondra s Ivanou venku. Cestou domu jsem zjistil, že si nese malou kuličku. Prý jí spolu našli a hráli si s ní. Nemám to rád, ale marně opakuji, ať nesbírají venku věci a nenosí je domů. Když jsme spolu, většinou musí vše venku zahodit. Samozřejmě něco jiného je, když jsme třeba v lese nebo někde v přírodě. Ale tady ve městě nechci, aby něco sbírali nebo dokonce nosili domů.
Ivana se ho zastala, takže kulička se dostala domů. Sedíme u stolu a povídáme si. Po chvíli koukám, že kulička nikde není a Ondra se šťourá v nose. Ptám se, kde je kulička. Ondra kouká a jen něco drmolí o nosu. Okamžitě startuju, popadnu kapesník a chci, aby Ondra smrkal. Skutečně vysmrkal tu malou kuličku. Ivana se diví, že jí nenapadlo, že by si jí strkal do nosu. Kulička okamžitě letí do koše a já doufám, že už mi nic podobného domů nosit nebudou. Ondra je sice šikovný, ale zároveň je to ještě malý truhlíček.
Tak hlavně že to dobře dopadlo!
Díky Bohu, že umí smrkat a že to dobře dopadlo. Dcera taky kdysi našla nějakou barevnou kuličku (prý z pistolek), strčila si ji do nosu a vyndaval ji až Dr. nějakým "šperhákem"....Smrkat nechtěla.
OdpovědětVymazatTo je dobre, že všetko dobre dopadlo.
OdpovědětVymazatAni bych se nedivila,kdyby se po přečtení tohoto článku paní Ivana urazila a přestala kluky hlídat.
OdpovědětVymazatNepodepsaný anonyme, nevíš, o čem mluvíš a nebo jen soudíš podle sebe. Ivana nám velmi pomáhá, máme jí rádi a v podstatě je součástí naší rodiny. Jsme si toho vědomi a jsme jí za to vděčni. Některé naše pohledy a přístupy se liší, ale je to jen dobře, zvlášť když si to vzájemně otevřeně říkáme.
OdpovědětVymazatTřeba já jsem v některých věcech asi přísnější a něco klukům nedovoluji (např. nemám rád hraní v písku), ale vím, že ona ano. Považuji za správné, že kluci v tomhle zažijí různé přístupy. Ostatně i to je role prarodičů a Ivana je taková naše "náhradní babička".
Mimochodem mne by taky nenapadlo, že si bude Ondra strkat kuličku do nosu.
A v článku není nic, co by mělo někoho urážet.
Díky za připomenutí, že můj blog čtou i lidé, kteří mi příliš nefandí. Taková je prostě realita a nikdo je ke čtení nenutí.
Jo a zajímavé je, že podobné komentáře se objeví vždy v době, kdy si dovolím na nějakém "křesťanském" serveru svým katolickým spolubratřím oponovat...
OdpovědětVymazat"Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým." (Janovo evangelium 13,34-35)
Matrine,
OdpovědětVymazatnenechte se rozhodit!!! paní Ivanu neznám a ani sem o ní tady nikdy nečetla ale toto je věc co se může stít každému a kuličku ani nemusel nest domů.mám taky dva kluky, starší byl vždy chápavější a nikdy mi nepřišlo že musím dávat veliký pozor, za to druhý :-D tomu kontrolujeme pusu a nos pořád :-D teď je u něho největší hit hlavičky pánáčků z lega (toho pro větší děti, určo znáte) :-)
Aneta
Kulička dobrá, hlavně , že ji vysmrkal. Moje nejstarší měla jednou v nose rozinku. Přišla jsem na to teprve až nabobtnala a začala "tlačit". To byla teprve zábava, když tam narostla a nešla ven :))Ale taky to dobře dopadlo, ani Dr. jsme s ní nemuseli.
OdpovědětVymazatTohle se může stát každému.
OdpovědětVymazatSvoji Val už považuji za dostatečně velkou na to, aby nic nestrkala ani do nosu ani do pusy (do nosu si nestrčila nikdy nic, a do pusy nic co tam nepatří už dobré dva roky), a přes tohle všechno (a přes veškeré hlídání a vysvětlování upozorňování) najednou ve školce před vánoci spolkla baterii...