Jak kluci obrali kuře

Už jsem tu psal, že kluci mají rádi "maso s kůží". Zvlášť Ondra se občas tváří, že jiné maso ani jíst nebude (ale bude).

Tak jsem jim zase jednou tuto jejich lahůdku dopřál. Trochu jsem nestíhal a navíc mě vždy nebaví jm to vše nakrájet a nachystat, zvlášť když se v tom pak tak šťourají, že jim to rychle vystydne. Takže jsem jim tentokrát nabídnul, že každý dostane svoje stehýnko, které si svými silami a schopnostmi obere. Ukázal jsem jim, jak na to a Ondrovi jsem ze začátku trochu pomohl.

Potřeboval jsem dělat jiné věci, ale byl jsem na blízku. Možná se někdo zarazí, že jsem s klukama nevečeřel. Ale i já jsem si chtěl v klidu pochutnat na masu s kůží. Což s klukama nejde vždy, protože jim to vše nejdřív nachystám a pak jsem k dispozici. Většinou dojí dřív a ještě mě potřebují atd. Navíc večer někdy preferuji rychlou hygienu, obstarání kluků a jejich uložení. No a s rukama od jídla se to vše dělá složitěji. Zvlášť když na mne kuřecí stehýnka mohla počkat v troubě, tak jsem tentokrát zvolil tento způsob.

Zpět k věci. Velmi mě potěšilo, jak si s tím kluci poradili. A navíc byli šťastní, jak jsou šikovní (a já taky). Už jsem psal, že si pochutnávají nejenom na kůži, ale i na chrupavkách, takže po jejich hodování zbyly jen holé kosti. Já si navíc uvědomil, že mi někdy uniká, jak kluci rostou a mohou tak zkoušet nové a nové věci. Samozřejmě zvlášť ta rána a to vypravování, kdy mám pocit, že mám dvě malá miminka, která se ani neumí oblíct, mne taky ovlivňují. Každopádně je dobré, když klukům věřím a dávám jim víc prostoru. Byl bych rád, aby si sami kluci taky víc věřili a pořád se jen nebáli, že když se jim něco nepovede, že se bude tatínek zlobit, jak to někdy (zvlášť pžed cizími) předvádějí.

Navíc jsme spojili příjemné s užitečným (tj. nemusel jsem jim vše krájet na drobno).

Zde fotoreportáž: