Ondra o kaprovi

Asi nemusím moc vysvětlovat, že sice toho zažíváme docela dost, ale nějak nemám čas to tady pro sebe a pro své čtenáře zaznamenat. Každopádně oproti předchozím dvěma letům se letos celkem držíme. Já mám sice stejně jako vloni zánět dutin a už týden beru antibiotika, ale není to tak dramatické jako dřív. Ondra zhruba od neděle trochu pokašlává, takže v pondělí byli kluci naposledy ve školce (abych jim mohl koupit alespoň nějaké dárky, které se jim o víkendu líbily). V úterý jsem je už radši nechal doma, ale naštěstí jsem měl odpoledne a nečekaně i dnes odpoledne hlídání, takže jsem je sebou nemusel tahat na nákupy jídla. Dnes jsme spojili mojí kontrolu na ORL s návštěvou dětské doktorky, aby Ondru pro jistotu poslechla. Zatím nic neslyšela, tak doufám, že to Ondra ustojí, i když se to zatím vyvíjí podle "klasického scénáře". Uvidíme. Martínek je zdráv. Bylo by to fajn, kdybychom konečně byli na Vánoce zase jednou fit.

Klukům jsem letos předběžně slíbil živého kapra do vany, ale ještě trochu váhám a definitivně se rozhodneme zítra. Vždy jsem si kapra na Vánoce užíval a pro malého Martínka to byl taky zážitek, ale když jsem na to sám, tak je toho přece jen až dost. Navíc kluci toho ani moc nesní. Tak uvidíme.

Každopádně hovory o tom vedeme a jeden celkem veselý jsem zaznamenal.


Já: "Kluci, koupíme si kapra?"
Oba kluci: "Anóóó."
Já: "Koupíme si živého?"
Oba kluci: "Anóóó."
Já: "A dáme si ho do vany?"
Oba kluci: "Anóóó."
Já: "A pak ho zabijeme?"
Martínek: "Anóóó."
Ondra: "Nééé."
Já: "Ondro a co s tím kaprem teda budeme dělat?"
Ondra: "Snííímééé hóóó!"
:-)


Myslím si, že kluci při nákupech o víkendu vypadali celkem zdravě.