Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

čtvrtek 17. února 2011

Tak mě taky dostala...

Nemyslím nějakou ženskou, jak by se někomu z názvu mohl zdát, ale mám na mysli chřipku. Chtěl jsem napsat potvora jedna, ale pak jsem si vzpomněl na sv. Františka, který by jistě mluvil o "sestře chřipce".

Já vím, že si tady každou chvilku stěžuji na to, že mne něco bolí. Jsem prostě chlap a už ne nejmladší, takže každá "rýmička" je náročná (úsměv). Tentokrát mě to opravdu na chvíli položilo.

Už v úterý ráno jsem cítil, že mi není dobře víc než jindy. Jenže nedalo se nic dělat, čekal mě začátek semestru. Podvečerní tříhodinovou výuku jsme jakž takž zvládnul, ale to bylo vše. Ještě jsem cestou domů zvládnul nakoupit, abychom neměli den nebo dva nedostatek jídla.

Po uložení kluků jsem i já padnul do postele a po velmi dlouhé době jsem si změřil teplotu, abych si jen potvrdil tušení, že mám horečku (přes 38). Dříve jsem často míval horečky, ale nyní už dlouho ne. Ani jsem neměl sílu vstát, abych si našel nějaké léky na horečku. Už dávno vím, že i když je člověku špatně tak, že se skoro nemůže hýbat, tak k potřebným dětem vstane. Takže když Ondra začal v noci plakat a stěžoval si, že ho opět bolí nohy, tak mi najednou bylo líp, že jsem ho chvilku nosil v náručí a pak ho hladil po nožičkách, dokud znovu neusnul.

Tohle prostě funguje. Ostatně já si vzpomínám, že když jsem se staral o těžce nemocnou manželku a obě malé děti, tak jsem nejenom nebyl nemocný, ale uzdravily se mi i nějaké jiné neduhy, co mě do té doby sem tam trápily. Samozřejmě má to i druhou stranu, takže jsem potom (po její smrti) cítil velké vyčerpání a později se dostavily zase jiné zdravotní problémy. Já jen prostě cítím, že když jsme tu pro druhé, tak někdy máme najednou více sil než když nám jde o sebe.

Samozřejmě se dvěma malými dětmi to není o nějakém marodění, ale přece jen si kluci už s mnohým poradí, takže mi dopřáli trochu víc oddechu než jindy. Příkladem je třeba to, že Martínek malému Ondrovi rozsvěcí na záchodě a pak mu pouští vodu, aby si umyl ruce. Jelikož si Ondra pravidelně vzpomíná na poslední chvíli, tak jsou to leckdy rychlé akce, kdy oba spěchají k záchodu. Už to zvládají celkem dobře a já mám o starost méně.

Ještě se necítím zcela fit, ale už je mi přece jen líp.

3 komentáře:

  1. Držím palce, ať se chřipky brzy zbavíte. Na růstové bolesti nožiček u nás spolehlivě pomáhala francovka (alpa).

    OdpovědětVymazat
  2. Drzim palce Martine!

    Marketa

    OdpovědětVymazat
  3. Brzké uzdravení a hodně síly.

    OdpovědětVymazat