Kluci, zvlášť Ondra, mají rádi párky. Tak jsem jim je slíbil na neděli. Ondra se jich však dožadoval už dnes.
Můj rozhovor s malým Ondrou:
"Tatíí, uděláš párky?"
"Udělám je až zítra, jak jsem slíbil.
"Tatíí, dnes je přece zítra!"
"Není, dnes je dnes a zítra bude zítra. Dnes je sobota a neděle bude až zítra."
"Ale tatíí, dnes přece znamená zítra!" Trval si na svém Ondra.
Tak se cítím být poctěn životem v domácnosti, kde dnes znamená zítra, resp. kde zítra znamená již dnes.
Ondra je ještě malý. Navíc není jediný, komu se to trochu plete. Starší ročníky si možná vybaví reportáž Julia Fučíka z jeho návštěvy v Sovětském svazu s názvem "Země, kde zítra již znamená včera".
Nejen starší ročníky... :D Reportáž psanou na oprátce jsem četl asi ve 14 letech...
OdpovědětVymazatMartine, tak dnes jste mě pobavil... tak dobrou chuť zítra k párkům... u nás je děti taky milují... :-)
OdpovědětVymazatAno nejen starší ročníky! V sedmé třídě jsem byla na soutěži o SSSR - "O zemi, kde zítra znamená již včera" :o) Dodnes si pamatuju, že Lenin si psal poznámky na levou stranu papíru. To se v životě hodí ne :o) !!!
OdpovědětVymazatU nás je zase oblíbené povídání o Hurvínkovi, kde Spejbl chodí do kurzu vaření a potom Hurvínkovi celý týden předkládá párky. A Hurvajz na to "mám párky rád, co bych si párky nedal"
Tak dobrou chuť!!!
Dana
My zas zrovna řešíme rodinné vztahy: "R. je můj syn takže je to můj bratr a já jsem jeho sestra." - "Je to tvůj bratr ale můj syn." - "R. je tvůj syn." atd.
OdpovědětVymazatNa vysvětlení mi to přijde natolik zapeklité, že nechápu, jak to děti mohou pochopit.