Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

pondělí 14. února 2011

Co nám Pán slíbil a co ne?

Následující text mám před očima už dlouho. Je z útlé knihy Kateřiny Lachmanové: Kotva naděje (vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2009). Dlouho jsem kolem této knihy chodil, pak jsem si jí pořídil. Často jsem jí s sebou nosil, často na chvilku otevřel. Autorky si vážím a její pohled na různé otázky se mi líbí. Přesto jsem zjistil, že bych některé věci formuloval přece jen trochu jinak. Také proto jsem dlouho váhal, zda sem text vložit. Vkládám jej sem nakonec spíš jako inspiraci pro zajímavý úhel pohledu, alespoň pro mne zajímavý. Nejde mi ani tak o konkrétní slova, určitě bych některá volil jinak.

Mám pocit, že leckdy máme tendenci přemýšlet, co je v životě fér a co není. V jistém smyslu je jedno, zda věříme na "Pána Boha", přírodu, vesmírnou energii nebo na nějaký vyšší princip. Píšu "v jistém smyslu", protože křesťanská víra není jen o tom, že tam nahoře (nebo někde jinde) něco je, ale na základě víry založené na bibli, tradici a učení církve, si tato víra troufá být mnohem konkrétnější. O to mi tu však teď nejde.

Ačkoliv to mnohým zní trochu praštěně, tak já mám pocit, že mně bylo naděleno hodně. A myslím tím v pozitivním slova smyslu. Pro mne je svým způsobem snadné být vděčný. Když se však podívám kolem, tak mám taky leckdy pocit, že není vše fér. Já vím, je to troufalost, když něco takového tvrdím. A schválně píšu, že je to jen můj pocit, protože všemu nerozumím a rozumět ani nemůžu...

Zpět k textu Kateřiny Lachmanové. Prostě když už nás někdy napadne, abychom dělali nějakou "bilanci", tak je dobré si uvědomit, co nám Pán podle svědectví bible slíbil a co ne.


"Co nám Pán určitě neslíbil:

Neslíbil nám,
...že po obrácení už nikdy nezhřešíme.
...že nikdy neonemocníme.
...že se nám zdaří všechno, do čeho se pustíme.
...že nikdy nebudeme mít finanční problémy.
...že nikdo z našich blízkých nepropadne žádné závislosti.
...že nás všichni lidé budou mít rádi.
...že alespoň vztahy s věřícími budou vždycky bez problémů.
...že nebudeme muset prožít pronásledování nebo ústrky pro svou víru v něho.
...že vždycky budeme mít v naší farnosti svatého kněze.
(Atd., atd.)


Ale co nám tedy vlastně slíbil?

Slíbil nám, že naše hříchy nám budou odpuštěny, jakmile je vyznáme (srov. 1 Jan 1,9; Iz 1,18 apod.).

Slíbil nám, že uslyší a bude vyslýchat naše modlitby, pronášené s důvěrou (srov. Mt 7,11).

Slíbil nám, že nezahyneme na věky a nikdo nás nevytrhne z jeho ruky (srov. Jan 10,28).

Slíbil nám, že bude s námi po všechny dny až do skonání tohoto věku (srov. Mt 28,20).

Slíbil, že tomu, kdo bude hledat na prvním místě Boží království, bude on sám pomáhat pečovat o jeho každodenní starosti; nemusí se strachovato zítřek (srov. Mt 6,25-34).

Slíbil nám svůj pokoj i uprostřed soužení, která nám svět připraví (srov. Jan 16,33).

Slíbil nám, že všechno bude napomáhat k dobrému těm, kdo ho milují (srov. Řím 8,28).

Ale hlavně, slíbil nám, že nic, naprosto nic nás nebude moci odloučit od jeho lásky, ztělesněné v Ježíši Kristu (Řím 8,35-39).


Slíbil nám ještě spoustu dalších věcí - a někdy není špatné prolistovat si Písmo s tímto pohledem. Má to jeden háček: člověku se může stát, že začne na základě Božího slova Pánu "připomínat" jeho zaslíbení (neboli co má On udělat) tak intenzívně, že se mu postupně zamlží, kdo je Pánem koho."



Tolik z knihy Kateřiny Lachmanové.

Možná to může někoho inspirovat. Pokud má někdo chuť si do této bilance přidat něco vlastního, trochu si to přizpůsobit, zvlášť asi v kategorii, co nám nebylo slíbeno, nechť si poslouží.

Je fakt, že je pro mne snadné být vděčný, když vnímám nemoci, bolest a trápení blízkých lidí kolem...

5 komentářů:

  1. Martine, dík za ty myšlenky. Máš pravdu, dá se tam toho přidat ještě mnohem víc... a nezaškodí si občas připomenout, že Bůh nám sice neslíbil, že život bude vždy jednoduchý, ale že je s námi stále, na to se můžeme spolehnout.

    OdpovědětVymazat
  2. Martine,já můžu(musím:-) )s textem autorčiny knihy 100% souhlasit.Tedy,alespoň s tím co jsi tu prezentoval.A to mi nebylo naloženo tolik kolik máš ty a tvoji synové.Požehnaný zbytek týdne.!

    OdpovědětVymazat
  3. Asi to, Martine, prožívám pdoobně jako Vy - hlavně tady v hospici... Když kolikrát vidím, jaké osudy se u nás završují,... Člověk se často ptá - proč...? Často mě i napadají rodové kořeny, v souvislosti s mnohými trápeními lidí dnes a poté, co povídají, co prožily jejich rodiny kdysi.. Co si o tom myslíte Vy?

    OdpovědětVymazat
  4. Moc hezká připomínka Martine, dneska mi to opravdu bodlo :) Mějte se s klukama pěkně.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za připomenutí toho, co nám Pán slíbil a co ne. Vedlo mě to k zamyšlení nad životem. Někdy v tom spěchu a shonu člověk nemá čas se zastavit, ale díky vašim článkům mi to jde čím dál častěji. I já denně děkuji Bohu, za to, co mám. A snažím se radovat se z maličkostí.

    OdpovědětVymazat