Např. mě zaujalo následující: Tipy, jak vnášet úctu do manželství:
*Mluvte o tom, v čem je váš partner mimořádný / vaše partnerka mimořádná. Chvalte jej/jí za plnění každodenních povinností, z nichž máte prospěch i vy - já bych doporučoval chválit i za to, z čeho třeba viditelný prospěch ani hned nemáme.
*Chvalte svého partnera před ostatními a před ním samým - já dodávám, že nejde o nekritický obdiv, ale ať převažuje pozitivní řeč; vždy je za co pochválit (stejně jako u dětí) a to je mnohdy větší motivace než jen kritika.
*Říkejte své partnerce /svému partnerovi/, že je krásná /hezký/ - já dodávám, že je dobré říkat, že je i šikovný/á, chytrý/á, sexy atd.
*Neslibujte to, co nemůžete splnit.
*Dělte se o povinnosti a povídejte si spolu o tom, co jste ten den zažili - opět bych doplnil a doporučil sdělovat nejenom starosti, trápení a zlosti, ale i milé drobnosti a radosti.
*Naslouchejte názorům svého partnera a berte je vážně - a nejenom názorům, ale i pocitům, náladám atd.
Tak než jsem to sem z fotky z mobilu opsal, tak jsem si uvědomil, proč jsem si tu knihu nekoupil. Jistě tam nejsou špatné postřehy a užitečné rady, ale já bych to napsal přece jen jinak. Ostatně i ten krátký citát jsem na několika místech upravil nebo doplnil.
Hlavně nejde o knihu, ale o realitu. Jsem přesvědčen, že stojí za to být vděčný za lidi kolem. I když jsou to právě ti naši nejbližší (partner nebo děti), se kterými trávíme nejvíc času a na kterých nám záleží, kteří nás často dokáží nejvíc vytočit a potrápit. A určitě neuškodí, když zkusíme udělat ještě o něco víc pro to, ať i oni ví, že je máme rádi, že si jich vážíme a že nám na nich záleží. Vždyť nevíme, jak dlouho tu my s nimi budeme nebo oni s námi budou...
PS: Ono toho bylo napsáno o úctě v partnerství už mnoho. Líbí se mi třeba "pravidla" od Eda Wheata, která jsou uvedena na webu http://www.manzelstvi.cz/Ucta/Jeste-jste-to-nevzdali.html (od tohoto autora vyšla v Návratu domů kniha Tajemství milování s podtitulem O sexu pravdivě a otevřeně - jedna z nemnoha knih Návratu o vztazích, kterou jsem si nekoupil ;-).
Rovněž se mi docela líbí kniha 100 zlatých pravidel pro lásku a přátelství od Richarda Templara (vydala Grada). Je to takové poměrně nenáročné čtení a přitom zajímavé postřehy. Je škoda, že řada pravidel působí v dnešním kontextu vztahových problémů někdy až příliš naivně. Ale nemůžeme se vymlouvat na složitou "dobu", vždyť život si komplikujeme často my sami...
Moc hezky napsané...děkuji. Zase mě nutíte k zamyšlení nad životem. :-) Ale to je jedině dobře...
OdpovědětVymazatMartine,děkuji.Dělám to co radíš jak s dětmi tak s mužem.Už jsem nějaký "ten rok poučena",že takto je to správná volba.
OdpovědětVymazatMartine, díky moc za tip na knížku, já asi neodolám a prostě si jí koupím (i když polička v ložnici momentálně přetéká, nějak mě zase poslední dobou čtení chytlo :) )
OdpovědětVymazatDiny