O "mužských" a "ženských" rolích

S klukama jsme se dnes naobědvali. Klukům jsem pomohl s čištěním zubů a přiměl jsem je k úklidu pokojíčku, který nezvládli před obědem. Mezitím jsem přepral Ondrovy počůrané tepláky a sklidil ze stolu. Po opakovaných výzvách (i výhrůžkách) se klukům podařilo dotáhnout úklid pokojíčku do úspěšného konce. Pak jsem je zahnal do postýlek k odpolednímu odpočinku. Nachystal jsem krůtí maso na večeři a dal jej do trouby upéct. Poklidil jsem v kuchyni a pověsil vyprané prádlo.

Pak jsem opět zasedl k anglickému textu o genderové problematice v historické analýze. Do této doby mi to luštění vůbec nešlo a navíc mě ani nebavilo. Nejde ani tak o to, že během dopoledne jsem při čtení vařil oběd, každou chvíli za mnou přiběhl jeden z kluků s nudlí (oba už smrkají a utírají si nos i sami, ale teď chci, aby to bylo pořádně) nebo mě vyrušil křik či hádka kluků, hrajících si v pokoji. Spíš jsem textu nerozuměl a vyhledával si každou chvíli slovíčka či slovní spojení, abych si pak stejně potvrdil jen to, že jsem sice slovíčkům porozuměl dobře, ale smysl výpovědí či intence autorky mi zůstává stále částečně zahalena.

Ostatně včera večer jsem se letmo díval, jak se v poslední době rozvinula historická práce v genderové oblasti. Text, který se snažím luštit, je jedním ze základních a snad i inspirativních textů (vyšel v roce 1986). Včera jsem odkaz na něj našel v celé řadě zajímavých prací. Např. diplomovou práci na téma Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století. Už podle názvu jsou zajímavé i další práce. Mám na mysli dva svazky z plánované čtyřsvazkové ediční řady Scriptoria - spolku pro vydávání nekomerční odborné literatury s názvem "Gender v českých preskriptivních diskursech raného novověku (v literatuře o ženství, panenství, vdovství, manželství a ženském těle)". První svazek se jmenuje "Nádoby mdlé, hlavy nemající?", druhý "Žena není příšera, ale nejmilejší stvoření Boží".

Tak jsem si říkal, jak se kolegyně historičky úspěšně věnují odborné práci, zatímco já většinu času trávím doma s klukama. Neberu to špatně a jsme s klukama rád. Rozhodně bych neměnil. Ale v kontextu "genderových" úvah mi to přišlo docela zajímavé.

Nechci se tu pouštět do hlubších úvah, nemám na to ani čas ani energii. Jsem přesvědčen, že jsou rozdíly mezi ženami a muži, mezi ženským přístupem a mužským. Zároveň si myslím, že tyto rozdíly jsou hlubší a taky že přes určité obecné charakteristiky těchto rozdílných přístupů existují různé výjimky a hranice nejsou tak jasné. Takže když jsme kdysi v rámci přípravu na manželství měli hrát "hru" a cvičně označit, které "domácí práce" jsou "ženskou" a které "mužskou" záležitostí, tak mi to přišlo spíš úsměvné. Záleží přece vždy na konkrétní dvojici, jak se mezi sebou dohodnou a jak si povinnosti rozdělí. Jestli si dobře pamatuju, tak jsem většinu prací, které byly předloženy, označil za "ženskou" záležitost. Přesto jsme s budoucí manželkou měli asi největší shodu (muž a žena měli označovat práce samostatně a pak se výsledek srovnával), ale to bylo určitě i tím, že jsme spolu už bydleli a že to prostě tak mezi námi fungovalo. Já jsme zároveň protestoval, že tam mnoho věcí, které jsou pro rodinu důležité, chybí. Jednu z nich jsem trochu provokativně označil "ideové vedení", čímž jsem měl na mysli celou škálu věcí (plánování, rozhodování, ale třeba i četbu, modlitbu atd.). Já totiž asi dodnes moc nechápu, když se lidé dohadují ohledně vynášení koše, umytí nádobí, vaření atd. Od malička jsem pomáhal v domácnosti mámě, několik let jsem se o sebe a o domácnost staral v podstatě sám, občas jsem měl na starosti i mladšího bráchu atd. Nepopírám, že moje žena starost o domácnost zvládala líp, takže nám oběma přišlo přirozené, že když zůstala doma, tak většina domácích povinností byla na ní. Samozřejmě když bylo něco potřeba, tak jsem to udělal já. Prostě mi to přišlo celkem normální.

No a teď je to zase tak - a říkám to samozřejmě s jistou nadsázkou - že "ženská" starost o domácnost a děti je na mne a "mužskému" bádání se věnují některé moje kolegyně (ať už u toho zvládají i tu domácnost a děti nebo ne).

A jak ta moje "ženská role" (a připomínám, že jak ta moje vlastní zkušenost z posledních let, tak i ta zkušenost přenesená z úzkého kontaktu s mojí mámou - jejíž vliv si tak nějak postupem času víc uvědomuju) ovlivňuje můj pohled na svět a na mojí historickou či teologickou práci?


Tak když jsem při svých úvahách dospěl až sem, tak jsem konečně dostal chuť do diskuze nad rolí genderu v historické analýze a začal jsem se těšit na doktorandský seminář, ačkoliv nevím, zda se ho nakonec zúčastním. Vím, že celých 22 stran anglického textu nezvládnu důkladně prostudovat, stejně jako českých cca 120 stran na odpolední část semináře (ten český text, který si klade otázku Co je západ?, mě zaujal přece jen dřív než onen genderový, přestože v pasážích o tématech, kterým trochu víc rozumím, obsahuje řadu zjednodušení a nepřesností). Každopádně se těším, jak si rád poslechnu kolegy a hlavně kolegyně, co si myslí o genderu v historické analýze. Bude-li příležitost, spíš při neformálních hovorech, klidně si rád rýpnu. Ačkoliv mám ženy rád, tak asi mám schopnost je svými "mužskými" názory docela dobře provokovat...

Tak snad nakonec klapne hlídání kluků a nebude nějaká kalamita, abych se mohl akce zúčastnit.

No a abych to trochu vyvážil, tak si myslím, že celkem slušně zvládám i "mužskou" roli. Například před obědem jsem se párkrát přitáhnul na hrazdě, v rychlosti prošel zprávy a hlavně jsme se snažil klukům vysvětlit, jak svítí Slunce. Teda že vlastně stále hoří, že nezhasíná, jen zapadá. I když vlastně nezapadá, to se nám jen zdá, protože neobíhá Slunce kolem Země, ale Země kolem Slunce. Naštěstí díky internetu jsem mohl klukům ukázat, jak planety obíhají kolem Slunce. A taky jsme společně zjistili, jak ohromné jsou největší známé hvězdy. Takže my jsme vlastně úplně pidinepatrní. Ale hlavní je, že se máme rádi... a že to jakž takž zvládáme, i když jsme "jen" muži ;-)


PS: Jen pro zajímavost odkaz na ten několikrát zmiňovaný článek, který luštím. Je od Joan W. Scott(ové): Gender: A Useful Category of Historical Analysis. The American Historical Review. Vol. 91, No. 5 (Dec., 1986). pp. 1053-1075.

O Joan Wallach Scott na Wikipédii.