Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)
pondělí 15. listopadu 2010
Fotky kluků ze školky
Tak jsme si dnes ve školce vyzvedli fotky kluků.
No, ten úsměv budeme asi muset ještě trochu trénovat...
Dobrý večer Martine, jednou za čas si pročtu váš blog a dnes, když jsem viděla ty fotky vašich krásných kluků, tak vám musím napsat. Vlastně ne napsat, ale přímo vyseknout poklonu. Myslím si o vás, že jste vážně skvělý táta a že zvládáte tuhle těžkou roli máma-táta v jednom na jedničku. My máme doma podobně staré dva kluky, a protože muž je často pryč kvůli práci, zůstává jejich výchova a péče převážně na mně. A vím, co to je zvládnout takové dvě čísla, takže fakt smekám před vámi. Myslím, že ne každý chlap by to takhle zvládal. Líbí se mi vaše pokora, s kterou všechno berete tak jak to přichází, ale přitom to není taková ta tupá pokora. Každopádně vám držím palce ať to zvládáte i nadále stejně dobře. Sem se nějak rozepsala, ale snad to nevadí. Zdenka
Krásní kluci! A pěkně vybrané proužky na trikách, pochvala tatínkovi (nebo tomu, kdo měl na starosti styling:-). Hrozně mě ta jejich společná "usměvavá" fotka zvedla náladu, jsou to zlatíčka.
Přesně jsem si vzpomněla na Monu Lisu - když vidím Martinka s úsměvem. A Ondra je usměvavý rarášek, jsou oba zlatí a moc jsou si podobný. Moc vám přeju všechno dobré.
Martine, na Váš blog nechodím tak často, jak bych si přála. Ráda čtu, co je u Vás nového, jak zvládáte, jak se Vám a Vašim klukům daří. Máte moc krásné děti. Pod komentář paní Zdenky bych se mohla podepsat. Myslím na vás, Vlasta
Martine, klukům to moooc sluší, a holky ti to tu napsaly výstižně, zvládáš skvěle a máš být na co pyšný :)
Martínka bych kousla, ty víš že na něj trpím, mohli byste zase někdy přijet na návštěvu (až budeme teda všichni zdraví, což dá asi práci v naší sestavě, myslím, když se to sečte :))
Trochu padám na ústa, po 2 týdnech jsme opět marodi a nestíhám vše, co bych chtěl, ale na kluky (a trochu i na sebe) pyšný jsem.
Ohledně fotek jsem rád, že vše vyšlo. Kluky jsem nechal o pár dní doma déle, aby byli do školky na focení zdraví a "čerství". Styling byl jen na mně, ale dobře promyšlený (na chlapa určitě). Obě trika, která jsem jim koupil koncem léta, jsou sladěná se spodním trikem s krátkým rukávem (asi jen pozorný čtenář si může všimnout, že Martínkovi prosvítá kolem krku modré triko, Ondrovi oranžové). K trikům jsem tehdy klukům koupil i kalhoty, Ondrovi oranžovo-hnědé, Martínkovi tmavě modré, ale fotilo se uvnitř, takže byli převlečení, což je fuk.
Ano, až na občasnou pomoc (za kterou jsem velmi vděčný) a nějaké ty rady je kompletní starost o kluky (a o domácnost) na mně. Těší mě, že to snad docela zvládáme (i když pořád je co zlepšovat).
Nádherní kluci a úsměv je super. Jenda by sebou nenechal manipulovat a takhle krásně by "nedržel". Fotky jsou moc pěkné. Krásný den. Amelie
OdpovědětVymazatale snažej se :D sluší jim to :)
OdpovědětVymazatDobrý večer Martine, jednou za čas si pročtu váš blog a dnes, když jsem viděla ty fotky vašich krásných kluků, tak vám musím napsat. Vlastně ne napsat, ale přímo vyseknout poklonu. Myslím si o vás, že jste vážně skvělý táta a že zvládáte tuhle těžkou roli máma-táta v jednom na jedničku. My máme doma podobně staré dva kluky, a protože muž je často pryč kvůli práci, zůstává jejich výchova a péče převážně na mně. A vím, co to je zvládnout takové dvě čísla, takže fakt smekám před vámi. Myslím, že ne každý chlap by to takhle zvládal. Líbí se mi vaše pokora, s kterou všechno berete tak jak to přichází, ale přitom to není taková ta tupá pokora. Každopádně vám držím palce ať to zvládáte i nadále stejně dobře. Sem se nějak rozepsala, ale snad to nevadí. Zdenka
OdpovědětVymazatKrásná klučiska. A na těch fotkách si jsou tak podobní!
OdpovědětVymazatOba se tváří jako takové malé pruhované Mony Lisy... obzvlášť Ondra.
Paní Zdenko napsala jste to moc krásně, připojuju se a všem třem "mužským" posílám přání dobré noci.
OdpovědětVymazatEva K.
Krásní kluci! A pěkně vybrané proužky na trikách, pochvala tatínkovi (nebo tomu, kdo měl na starosti styling:-). Hrozně mě ta jejich společná "usměvavá" fotka zvedla náladu, jsou to zlatíčka.
OdpovědětVymazatKluci vypadaj jak ze škatulky, a jsou si podobný jak dvojčata. Moc vám fandím, Anna Z.
OdpovědětVymazatPřesně jsem si vzpomněla na Monu Lisu - když vidím Martinka s úsměvem. A Ondra je usměvavý rarášek, jsou oba zlatí a moc jsou si podobný.
OdpovědětVymazatMoc vám přeju všechno dobré.
Martine,
OdpovědětVymazatna Váš blog nechodím tak často, jak bych si přála. Ráda čtu, co je u Vás nového, jak zvládáte, jak se Vám a Vašim klukům daří. Máte moc krásné děti.
Pod komentář paní Zdenky bych se mohla podepsat.
Myslím na vás,
Vlasta
Martine, klukům to moooc sluší, a holky ti to tu napsaly výstižně, zvládáš skvěle a máš být na co pyšný :)
OdpovědětVymazatMartínka bych kousla, ty víš že na něj trpím, mohli byste zase někdy přijet na návštěvu (až budeme teda všichni zdraví, což dá asi práci v naší sestavě, myslím, když se to sečte :))
Diny
Děkuju!
OdpovědětVymazatTrochu padám na ústa, po 2 týdnech jsme opět marodi a nestíhám vše, co bych chtěl, ale na kluky (a trochu i na sebe) pyšný jsem.
Ohledně fotek jsem rád, že vše vyšlo. Kluky jsem nechal o pár dní doma déle, aby byli do školky na focení zdraví a "čerství". Styling byl jen na mně, ale dobře promyšlený (na chlapa určitě). Obě trika, která jsem jim koupil koncem léta, jsou sladěná se spodním trikem s krátkým rukávem (asi jen pozorný čtenář si může všimnout, že Martínkovi prosvítá kolem krku modré triko, Ondrovi oranžové). K trikům jsem tehdy klukům koupil i kalhoty, Ondrovi oranžovo-hnědé, Martínkovi tmavě modré, ale fotilo se uvnitř, takže byli převlečení, což je fuk.
Ano, až na občasnou pomoc (za kterou jsem velmi vděčný) a nějaké ty rady je kompletní starost o kluky (a o domácnost) na mně. Těší mě, že to snad docela zvládáme (i když pořád je co zlepšovat).
Díky za podporu!