Martínkovi to napodruhé šlo velmi pěkně, dokonce jsem to zachytil na dvou videiích na YouTube. Na prvním je vidět, jak jsme se u toho "trénování" hodně nasmáli. Druhé skončilo pláčem, protože jsem si nevšimnul, že se Martínkovi jeden chránič kolena posunul a tudíž ho před pádem neochránil. Rozhodně však na brusle nezanevřel.
Při té příležitosti jsem si vzpomněl a na YouTube nahrál téměř dva roky staré video, které zachycuje, jak Martínek začal jezdit na kole bez koleček. Chvíli jsem ho přidržoval. Pak jsem ho nechal, ať si sám zkusí nasednout a filmoval jsem ho. Chvíli to zkoušel, pak nesednul a odjel. Šikulka!
Jsem rád, že pády bere Martínek s úsměvem.
Pár fotek Ondry. Schválně jsem je fotil tak, aby v pozadí bylo vidět Martínkovo úsilí...
Dopřál jsem klukům vydatný odpočinek a večer, již slušně oblečeni a alespoň trochu sladěni do zelena (všichni jsem měli zelená trička), jsme vyrazili na obřady Zeleného čtvrtku. /To "nadšení" ve tvářích je dáno tím, že jsme šli proti sluníčku a já pořád "otravoval" s focením./
Večer se kluci, zvlášť Martínek, stejně jako vloni, pěkně zapojili do obřadu umývání nohou. Dobře si tím připomněli to, o čem jsem si předtím spolu četli ve 13. kapitole Janova evangelia, jak Ježíš umyl nohy svým učedníkům (což byla práce spíš pro otroka). Kluci byli rádi, že to udělali "jako Ježíš". Byl jsem rád, že vydrželi trochu delší obřady než jsou během roku. Když jsou víc zapojeni do dění, tak je to hned lepší. I závěrečné ticho a krátké rozjímání ve tmě jen za svitu svíčky, kluci zvládli v klidu a se zaujetím.
Pak jsme se ještě krátce prošli, sledovali osvícenou večerní Prahu a taky jsme mávali na lodě na Vltavě.
Žádné komentáře:
Okomentovat