S velkým zpožděním na blog vkládám pár fotek, které připomínají únorový karneval. Zčásti to byl takový prubířský kámen spíš pro mne. Kluky mám rád a podnikám s nimi různé věci, ale nějaké ty "úkoly" ze školky, kde se předpokládá určitá domácí příprava, moc rád nemám.
Takže zpráva o chystaném karnevalu mi hned dala brouka do hlavy. Co já s tím mám dělat?
Na druhou stranu jsem rodičem nějaký ten pátek a už jsem řešil složitější situace. Takže jsme se s klukama vydali do jednoho zajímavého obchodu. Už z domova jsem šel s představou, že jednoduchým kostýmem budou piráti. V obchodě se mi to jen potvrdilo. Martínkovi se nápad zamlouval. Ondra spíš jakékoliv kostýmy a převleky odmítal. A kostým Ondorovy oblíbené kostry byl naštěstí jen ve velkých velikostech.
Takže jsme pořídili pirátské čepice, pirátské peníze, jednoduchý kostým (jak jsem až doma zjistil, jednalo se jen o párty zástěru). Martínkovi navíc pirátskou pistoli a pásku přes oko.
Naopak Ondra si vybral malou lebku (na krk) a větší kostru, ze které měl velikou radost. Už jsem tu ten odkaz vkládal, ale dám ho znova, aby bylo vidět, jakého mám doma blázínka (video Ondra si hraje s kostrou).
Přemýšlel jsem o barvách na obličej, ale pak jsem si vzpomněl, že by stačila obyčejná tužka na oči, což mi prodavačka potvrdila. Takže pak byla vtipná epizoda, když jsme my tři chlapi vybírali v drogerii obyčejnou a levnou černou tužku na oči. Prodavačku i několik nakupujících jsme svým přístupem zjevně pobavili, resp. Martínek svojí ukecaností a já zase svojí vybíravostí (a zároveň neznalostí)...
Myslím si, že jsme to zvládli dobře.
Piráti doma...
...piráti na cestě do školky...
...piráti ve školce.
Detail Ondrovy ozdoby.
Žádné komentáře:
Okomentovat