V sobotu k večeru jsme podnikli dobrodružnou výpravu do mého oblíbeného květinářství Belles Fleurs. V neděli cestou z kostela jsme se zastavili na hřbitově.
Po dobrém obědě jsme se pak odpoledne ještě po delší době zastavili na Olšanech, kde jsme dali svíčku a kytičku pro změnu mojí mámě.
Samozřejmě jsem měl trochu obavy, jak to budeme zvládat, ale byly úplně zbytečné. Byl to další den, který jsme si pěkně užili.
Jen večer, cestou domů z návštěvy, Ondra kousek před domem hlásil, že ho bolí bříško a je mu špatně. Tak jsme zastavili a procházeli jsme se venku v dešti. Zdálo se, že je v pořádku a byl to jen planý poplach. Domů jsme to měli pár minut. Když jsem se znovu rozjel, tak se ukázalo, že Ondra neblafoval... Ale ani to nemohlo pokazit dobrý dojem z celého dne.
moc dojemné... maminka by na vás všechny byla moc pyšná!
OdpovědětVymazatMartine, tohle mě dostalo. Jak jdou dva malí kluci s kytkou na hřbitov ... Nikdy jsem vám nepsala, ale občas čtu. Jsem sice ateista jak řemen, ale vy moc hezky popisujete své pocity a skutečně moc obdivuju, jak se dokážete postarat o dušičky svých kluků. Lenky je mi strašně líto, to, co asi prožila, si nikdo neumí představit. Mám stejně starýho kluka jako je váš malý, když se jenom snažím pomyslet na situaci, kterou bych prožívala já a on, je mi z toho špatně. Jste fakt úžasný rodič, kluci mají štěstí a Lenka ho měla taky. I když já to prostě nechápu - já nechápu, jak si vysvětlíte, že Bůh tohle chtěl. Proto jsem ateista. Emanka
OdpovědětVymazat