Minulou sobotu (z níž jsou fotky v tomto příspěvku) bylo pěkné počasí. Ráno poznamenalo pošťuchování kluků na posteli, které skončilo přímým Ondrovým nárazem do zdi, ze kterého si odnesl velkou bouli. Bylo to náročné, ale zvládli jsme to, i když Ondra má velkou a barevnou bouli dodnes (ve čtvrtek se do stejného místa bouchnul znova, takže to znovu oteklo). Půjde-li to takhle dál, tak bude muset Ondra chodit s přilbou i doma.
Ondra minulou sobotu v nedaleké Pizzerii.
Minulou sobotu jsme zašli na oběd do nedaleké Pizzerie, abychom se nezdržovali jeho přípravou. Hned poté jsme vyrazili do přilehlého parku a do okolí na kolech a na bruslích. Podlehli jsme atmosféře natolik, že v jednu chvíli jsem hodně rozjetý spolu s Ondrou najel do prudké zatáčky a byl z toho velký karambol. Naštěstí vše zachránila Ondrova přilba a my jsme si pak už dávali větší pozor. Dělám totiž to, že jedu spolu s Ondrou a vlastně ho tlačím. Mám pocit, že díky tomu Ondra objevil příjemný pocit z rychlé jízdy a už se tolik nebolí. Sám však tak rychle nejezdí, což je dobře.
Kola a brusle jsme využili i v pondělí, kdy jsme s Martínkem šli na pětiletou preventivní kontrolu. Opět jsme měli skluz. Kočárek dosud nemáme spravený a den předtím Ondra poblinkal obě sedačky v autě, takže jsem je zrovna pral. Bylo jasné, že pěšky bychom přišli hodně pozdě. Tak jsme nasedali na kola, já obul brusle a na poliklinice jsme byli za chvilku. Zatímco Martínek zvládal nějaké testy se sestřičkou, já stíral pot z tváře v čekárně. Všechno dopadlo dobře, Martínek vše splnil a "prošel", navíc dostal injekci a byl opět statečný. Takže jsme mohli vyrazit na další projížďku a pak domů.
Pár fotek se samospouští.
Žádné komentáře:
Okomentovat