Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

pátek 20. dubna 2012

Jarní stříhání aneb Opět do hola

Dlouhá zima mě dlouho odrazovala od stříhání kluků. Nakonec na mne oba naléhali, že chtějí zase ostříhat na krátko. Oba byli spokojení a při každé vhodné příležitosti se svým sestřihem chlubili. Jelikož jsme stále doma, tedy kromě návštěv u doktorů nebo nejnutnějších nákupů, tak těch příležitostí zase tolik nebylo.

Kluci se vždycky bavili tím, když slyšeli dotaz, kdo je ostříhal. Oba vystrkovali své vyholené hlavičky a volali: "Přece tááta!"

Opět jsem to zdokumentoval. Nejprve Ondra:




V průběhu stříhání jsem na něm předváděl, jak dříve vypadala kněžská tonzura, tedy vystříhané vlasy uprostřed hlavy. Martinovi se to líbilo a říkal, že Ondra vypadá jako papež. Ondra se však v tom moc necítil, tak jsem ho nakonec ani nefotil a dílo jsem dodělal.



Poté Martin.




Ten se dožadoval nějakého ornamentu, nejlépe kříže, jenže mně to nešlo. Tak jsem ho nakonec musel ostříhat tím nejmenším rozměrem, který používám jen pro sebe.


Tak snad už jen to teplejší počasí a bude fajn!

Žádné komentáře:

Okomentovat