Podzimní motivy

I když se z mého blogu může zdát, že ten letošní podzim je pro nás hlavně o kašli, tak to není tak úplně pravda. Uznávám, že na mne doléhá řada starostí a i díky vlastnímu nachlazení si zase o něco víc uvědomuji své limity a svojí omezenost. Mám však pocit, že si na druhou stranu o to víc užívám podzimu a všeho, co přináší. Každéhoslunečního svitu a hlavně těch barev.

Nejsem žádný umělecký fotograf a fotím na automat, přesto jsem si pár podzimních motivů zaznamenal a pro určité odlehčení je vkládám i sem na blog.

Nejenom každé roční období ale i každá životní událost a situace není jednostranná. I když nám třeba přináší starosti, bolest či jiné nepříjemné pocity a nálady, tak je dobré jim zcela nepodléhat. Zbyde-li nám jen trochu sil, tak je fajn v nich objevit i to dobré. Něco, co nás může obohatit, rozšířit náš pohled a naše obzory, povzbudit...

Já vím, lehce se to napíše, ale ta realita bývá leckdy složitější...

Alespoň ten roční koloběh nám může dodávat naděje. I když je sychravo, ochlazuje se a světla i tepla ubývá, můžeme se nejenom těšit z podzimních barev přírody, ale můžeme mít i naději, že zase přijde jaro a léto. Teď však sbírejme síly na zimu.

Mimochodem nedávno jsem v jedné přednášce slyšel, jaký je rozdíl mezi jarem a pozimem. I když panují podobné teploty a podobné počasí, tak to jarní počasí je snesitelnější, protože ta nadějě na teplo a světlo je mnohem reálnější než na podzim.

Letos to vše vnímám o to intenzivněji, neboť s pravidelným rytmem, který nám přinesl Martínkův nástup do školy, bedlivěji sleduji počasí a sluníčko. Smlouvám o každý okamžik jeho světla.

Ještěže máme i jiná Sluníčka, která často dokáží projasnit den i když to "naše" je zalezlé za mraky...

Držte se, držme se!

Žijme přítomností, s nadějí do budoucnosti...