Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

pondělí 17. června 2013

Rozloučení se školkou

Nedávno měl Ondra oficiální rozloučení se školkou. Já jsem si to svoje, neoficiální a pár dní plánované, odbyl dnes.

Už nějakou dobu jsem jí vyhlížel a přemýšlel o vhodné chvíli. Dnes se mi naskytla přímo ideální příležitost. Jen bylo třeba té příležitosti trochu pomoct. Oba kluci ještě dováděli na zahradě ve školce, když jsem si všimnul, že odchází. "Honem, kluci, pojďte," popohnal jsem je. To stejně asi nestihneme, pomyslel jsem si, neboť naše trasa vedla jinudy a byla delší. Nevadí, zase tolik jsem na tom netrval...

Přesto nám štěstí přálo, resp. přálo nám dnešní vedro, které musela vyvětrat z auta. Tak jsem opět trochu popohnal kluky, ale bylo třeba trochu taktiky jako při šachové partii. Vždy se hodí promýšlet nejenom první tah ale i další tahy.

Než jsme se přiblížili, využila čas větrání auta k telefonování. Tak to se mi zase nehodilo. Ani zvolnění kroku by nestačilo. Opět jsem si řekl, že to nevadí, když to ani dnes nevyjde. Ondra si jako na zavolanou všimnul, že Martin nemá ponožky a chtěl si je taky sundat. "Sundej si je, klidně hned a tady," vybídnul jsme jej, každá chvilka zdržení se mi hodila. Ondra byl trochu překvapen, zřejmě čekal můj odpor, ale nenechal se dvakrát pobízet. Sedl do trávy, vyzouval se a sundaval si ponožky.

Vyšlo to pěkně, když jsem se přiblížili na dohled, zrovna dotelefonovala.

Usmál jsem se.

"Ani se mi do toho vedra nechce," řekla a jako vždy se mile usmívala.

"To chápu. To chce otevřít okénka a vystrčit ven hlavu," snažím se být vtipný.

"To auto ani nemá klimatizaci," odvětila a já pro jistotu zopakoval svůj předchozí pokus o vtip.

Už asi nemohla být vhodnější chvíle, tak jsem jí využil: "Když teď končíme ve školce, bude se mi po Vás stýskat, Vy se vždy tak pěkně usmíváte, že je radost Vás vidět," skládám svoji už dávno rozmyšlenou poklonu.

"Mně po vás taky. Jste taková prima trojice," něco v tom smyslu s úsměvem odpověděla. Potěšilo mě to, ale já se soustředil na svůj druhý "tah", svojí druhou připravenou větu:

"Kdybyste neměla manžela, tak bych Vás i na něco pozval."

Opět reagovala velmi dobře: "To jste hodný, to je milé," stále se usmívala a po chvíli dodala: "Já už jsem zadaná."

Tak daleko moje "domácí příprava" nesahala, měl jsem připravené jen dva uvedené "tahy". Ale ani na chvíli jsem nezaváhal: "To je dobře, že jste zadaná!" usmál jsem se: "Tak hodně štěstí!"

"I vám," odpověděla.

Takže i já mám svoje rozloučení se školkou za sebou a dopadlo více než dobře.


Sotva jsme kousek poodešli, kroutil Martin hlavou a řekl mi: "Tatíí, ty jsi ale..."

"Co jsem? Copak jsem provedl?" zeptal jsem se a hned jsem mu vysvětlil: "Tomu se říká flirtování." Prostě jsem sympatické ženě řekl něco milého, ale protože vím, že má svého muže a flirtovat se zadanou ženou není příliš vhodné, tak jsem to řekl tak, jak jsem to řekl.

Zatímco malého Ondru to přimělo k tomu, že se pochlubil, že má ve školce taky nějakou holku, Martin se zatvářil tak, že jeho žádné holky nezajímají. Zatím, dodávám já...


Poznámka (18.6.): Druhý den ráno jsme se u snídaně ještě na chvilku k tématu vrátili. Martin mi řekl, jak se mu líbilo, že jsem byl v rozhovoru příjemný a vtipný zároveň. Pak uznale dodal: "Tatíí, ty to s holkama prostě umíš." Ondra se moc dobře nevyspal a nebyl rád, že se musí vstávat, tak jen mezi zuby procedil nějakou poznámku. Ani si jí nepamatuji, jen to vyznělo v tom smyslu, že to (tj. mé údajné umění s holkama) žádný efekt nemá. Zřejmě i proto Martin dodal: "Jenže skoro všechny holky jsou už obsazené."

6 komentářů:

  1. Dobrý večer, Martine, čtu Váš blog ráda a dlouho, moc se mi líbí. (Nejen blog, především to, jak s kluky jednáte :). My máme dvě dcery, a doufám, že díky naší výchově je jim vše jasné stejně jako Martínkovi s Ondráškem!)
    Píšu ale proto, že Vám všem chci ze srdce popřát, aby ta další ONA nebyla zadaná a abyste ji mohli pozvat do svých životů... Takových prima kluků jako jste Vy není mnoho... Mějte se krásně. Žaneta

    OdpovědětVymazat
  2. Milý Martine, na rozdíl od většiny Vašich příspěvků, nad kterými je člověku spíše "vážno", mě tento vykouzlil opravdu velký úsměv, protože konečně píšete o ženských, navíc velmi mile a kluci se hned přidávají. Jen tak dál a ať těch úsměvů na všech stranách je čím dál více. Hodně štěstí, Kateřina

    OdpovědětVymazat
  3. Martine...řeknu Vám klobouk dolů :-) Proč? Ač jsem myslím docela komunikativní a nemám problém navazovat kontakty, docela dlouho přemýšlím jak oslovit jednoho muže. A přitom je to tak jednoduché!
    Jsem v podobné situaci jako Vy a ani žena stále s dětmi pod křídly mnoho možností k seznámení nemá. Krásný rozhovor, krásná reakce kluků...prostě paráda. Tak mi držte palce :-) Hezký den Blanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Blanko, v mém případě nešlo o první oslovení, známe se ze školky už dlouho a mluvili jsme spolu už několikrát (i o tom jak se pěkně usmívá a že se mi to líbí). Navíc jsem neměl v úmyslu nic jiného, než pronést uvedená slova.
      Mezilidská komunikace mě bavila vždy a s oslovením bych asi problém neměl. Byl jsem však svědkem několikerého obtěžování žen ze strany mužů a chápu, že i pouhé oslovení může být otravné, tak se raději držím stranou. Už před časem jsem si uvědomil a kluci mi to často říkali, že se skoro pořád mračím nebo koukám přísně, tak se snažím to trochu zlepšit. Ono to dělá hodně.
      Samozřejmě Vám držím palce a přeji hodně štěstí, ať už s vyhlédnutým mužem nebo s jiným! :-)
      Martin

      Vymazat
    2. Martine, my už se taky "známe" a několikrát jsme se spolu moc příjemně bavili a proto mne to zaujalo.
      Oslovení a navázání kontaktu si myslím nebývá takový problém, jako to, jak pokračovat. Úsměv ale opravdu dělá hodně a mohu potvrdit, že zamračený bručoun není dobrá vizitka :-)
      Díky a Vám i klukům hodně štěstí!
      Blanka

      Vymazat
  4. je,to bylo hezké,čtu vás dlouho a jste čím dál lepší,dostala jsem se na vás přes diny,hodně štěstí,to se hodí každému kb

    OdpovědětVymazat