Zatímco v září a začátkem října jsme si užívali - každý víkend jsme někam vyrazili alespoň na den - v říjnu a začátkem listopadu trávíme víkendy v podstatě zavření doma. Bylo fajn, že alespoň první sníh jsme si mohli chvíli užít. Nejprve Ondrova spálová angína, další víkend pro změnu moje horečka a nyní znova Ondra. Ve čtvrtek, tedy po čtyřech dnech ve školce, si stěžoval na bolest v krku. Martin ho obviňoval, že si to jen vymýšlí, protože chce zůstat doma. Jenže noc na pátek ukázala, že Ondra opravdu není fit.
V pátek ráno jsem tedy odvedl Martina do školy. Pak jsem v rychlosti zaběhnul ke své doktorce, protože se mi sice zlepšily dutiny a průdušky, ale pro změnu mě zlobily hlasivky. Doktorka potvrdila, že se to stává a doporučila mi "hlasový klid". Reagoval jsem, že je to složité, neboť přednáším a hlavně mám doma dvě malé děti. Doktorka ví, že jsem na ně sám, tak mi poradila, ať požádám o pomoc rodiče. Ty ale taky už nemám, odvětil jsem. Tak se alespoň budu snažit trochu šetřit, i když vím, že to prostě moc nejde. Alespoň jsem dostal nějaké další tipy, např. inhalace na oteklé hlasivky.
Poté jsme se domluvili s dětskou doktorkou a vyrazili jsme za ní s Ondrou. Po delším čekání v čekárně potvrdil test, že Ondra má opět v krku streptokoka, prý zdaleka nejsme jediný případ, kdy se to tak brzo vrátilo. Holt jsou ty mršky odolnější a odolnější. Takže Ondra vyfasoval další antibiotika a je zřejmé, že jsme museli zrušit nejenom víkendový program, ale minimálně další týden budeme muset být doma.
Proto jsme ještě od doktorky zašli nakoupit, abychom měli o víkendu z čeho vařit a co jíst.
Ondra nebyl zrovna fit a v pátek večer začal víc kašlat a chraptět. Naštěstí v sobotu se to zlepšilo, přesto jsem trval na tom, aby zůstal v posteli. Jelikož si chtěl Ondra hrát s Martinem a ležet ho moc nebavilo, tak jsem zrovna moc neměl nějaký "hlasový klid", ale zvládli jsme to.
Alespoň jsem čas využil k ostříhání kluků, což už bylo potřeba. Potřeba je samozřejmě plno dalších věcí, ale zdraví máme jen jedno, takže leccos bude muset počkat.
Myslím si, že z fotek není znát, že by kluci nějak zvlášť "trpěli". Naopak jsou doma spokojení. Nejvíc ta domácí izolace asi vadí mně. Snad to nebude trvat dlouho.
Tak přeji brzké uzdravení a nepředepsala dr. Ondrovi něco na imunitu? Náš Martin bere s podzimem Bronchovaxom, zdá se, že pomáhá. Mně na hlasivky pomáhá Homeovox, ale je fakt, že je to běh na dlouhou trať. Akutně a rychle pomáhají calciové injekce. Jak se daří Martínkovi ve škole? Rozjel se nebo se s češtinou pořád trápí? Jitka
OdpovědětVymazatOndra i Martin už od září berou Broncho-Vaxom, jinak Imunoglukan i Preventan, samo
Vymazatzřejmě jíme podle možností i zeleninu a ovoce. Martin se ve škole drží, občas sice prý nestíhá, ale zdá se, že je to lepší. Uvidíme.
Našim holkám bronchovaxom pomohl, taky jsme byli promoření streptokokem, a to důkladně. Výrazné zlepšení jsem ale pozorovala až rok poté /bronchovaxom jsme užívali koncem srpna a v září a rok na to se nemocnost snížila tak o 80%/ . Hlavní je - vydržet.
OdpovědětVymazatP.s. To doporučení hlasového klidu mě fakt pobavilo :D
Jana
Martine, občas k Vám na blog nakouknu a teď bych možná i měla jedno doporučení: syn měl před dvěma lety spálu, přeléčili jsme penicilinem. Jenže i poté streptokok podle opakovaných výtěrů z krku přetrvával a syn byl v té době pořád nemocný (rýmy, kašle). Už jsem nechtěla znova opakovat léčbu ATB, nejsem jejich nekritický příznivce. Nakonec nám dr. nabídla možnost udělat autovakcínu přesně na míru z výtěru ze synova krku. Šli jsme do toho, syn vakcínu bral asi půl roku. Poté kontrolní výtěr - negativní a hlavně - nemocnost se snížila v podstatě na nulu! Pro mne poté, co jsem byla v podstatě co měsíc se synem doma kvůli nějaké nemoci, úplně zázračný výsledek:-). Tak pokud byste měli potíže se streptokokem i nadále, doporučuju zeptat se dr. na možnost té autovakcíny (je prý dost drahá, tak jí doktoři celkem neradi sami nabízejí). Ať se Vám daří! Katka
OdpovědětVymazatMartínku a Martine vše nejlepší k svátku;) Doufám, že už nemarodíte? Mějte se krásně. Andrea
OdpovědětVymazatDěkujeme, sice střídavě pokašláváme nebo posmrkáváme, ale nemarodíme. Martin
Vymazat