"Tatí, může být král zvířat bez oborky?" zeptal se mě Ondra cestou k doktorce.
"Co je to oborka?" ptám se ho překvapeně.
"Takové to...," odpovídá Ondra a krouží si rukou kolem hlavy a krku: "Jak se to jen jmenuje... paruka?"
To už je mi jasné, co má na mysli a pobaveně se usmívám: "Určitě myslíš hřívu."
"Jo, hřívu, podobně jako má kůň," přitakal Ondra.
Tak jsme si pak povídali o tom, že lev hřívu má, zatímco lvice jí nemá. A ještě přišly na přetřes další věci ze života zvířat. Je to ohlas na to, že jsme si domácí léčení mimo jiné zpříjemnili pouštěním některých epizod pěkného dokumentárního seriálu ze života zvířat s názvem "Já a moje rodina".
I když je to náročné a únavné, že jsme teď museli být hodně doma kvůli střídavým infekcím, jsem rád, že se i tento čas snažíme smysluplně využít.
Na doporučení doktorky tento týden absolvujeme všichni tři výtěr v krku, aby se zjistilo, jak jsme na tom a v případě zjištěných bacilů nasadíme léčbu všichni. Roční období je holt náročné a v dětském kolektivu to není zrovna snadné. Třeba Martin hlásil, že jen za jedno dopoledne si museli přijít rodiče pro 3-4 děti, kterým nebylo dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat