"Hodno vítězí nad zlem," prohlásil Ondra při jedné z našich "filozofických" debat o životě, smrti, dobru i zlu.
Jenže to první slovo mu nebylo dobře rozumět a nikoho nás nenapadla taková obdoba jinak známého rčení. Proto jsem se překvapeně zeptal: "Cože?"
"Hodno vítězí nad zlem," zopakoval Ondra. Teprve když dodal, že je to přece i v pohádkách ale i v životě, že "Pán Bůh" vždy nakonec vyhraje, tak nám začalo svítat.
"Chtěl jsi říct, že dobro vítězí nad zlem?" zeptal jsem se Ondry a on mi to potvrdil.
"Já rozuměl 'hovno'," vyslovil s dětskou upřímností Martin to, co jsem si jen myslel.
"Já taky," přitakal jsem.
Tak se na pár dní naším heslem stala hláška, že "hovno" vítězí nad zlem. Nemyslím si, že by to mělo být zase až tak pohoršlivé, zvlášť když to v dětech utvrzuje pozitivní vnímání života a světa kolem nás. Přesto jsem rád, že už je to snad za námi a na tuto hlášku si už delší dobu nikdo nevzpomněl.
:oD
OdpovědětVymazatNení to pohoršlivé vůbec, je to dětsky nevinné a krásné. Mám ráda takové momenty.
OdpovědětVymazatděti nás dokáží v mnoha směrech překvapit :) kolikrát si myslíme,že něco slyšíme a ono je to jinak :)) toto slyšené jinak hodno je jak by řekl můj synek ,,hůůůstýýýýýýý,, :D
OdpovědětVymazat