V neděli ráno jsme bohoslužbou oslavili "narozeniny církve", tj. Slavnost seslání Ducha svatého. Dokonce si děti mohli ozdobit malý narozeninový dort, na kterém si po obědě pochutnali. Sice jsem zrovna před chvílí četl mírně kritickou úvahu nad tímto obrazem, tj. nad touto metaforou letnic coby "narozenin církve" (zde), ale klukům se to líbilo a myslím si, že jim to tuto událost více přiblížilo. Když jsme si tento text ze Skutků apoštolských (tj. z 2. kapitoly 1.-11. verš více viz zde) četli předtím doma, tak jsem tento aspekt nezdůrazňoval a spíš kluky zajimaly "jakoby ohnivé jazyky" nad hlavami apoštolů a jejich schopnost mluvit "jinými jazyky".
Venku pršelo, takže se nedal hrát fotbal - i když kluci to zvládli i uvnitř na chodbě. Přesto jsme po chvíli vzali pláštěnky a vyrazili na procházku k rybníku.
Dobře jsme udělali, protože to stálo za to.
Ondra měl holínky, tak si nenechal ujít příležitost, aby opatrně vyzkoušel hloubku louží.
Vyzbrojeni starým pečivem jsme dorazili k cíli, k nedalekému rybníčku.
Příliš úspěšní jsme při krmení nebyli, obyvatelé rybníčka buď neměli hlad nebo jim ta naše nabídka moc nechutnala, alespoň bylo co pozorovat.
Jednak hnízdo lysky černé, už z minulosti nám dobře známého obyvatele tohoto rybníčku.
Mnohem zajímavější však bylo pozorování žab.
Naopak jsme tentokrát nezahlédli nejběžnější kachnu divokou. Zato jsme viděli jiný druh kachny, kterou je podle mého letmého zkoumání Polák chocholačka, ale můžu se mýlit.
Cestou od rybníčku déšť ustal, takže jsme si mohli užívat čerstvý vzduch a pozorovat všudepřítomné kapičky vody.
Prima procházka... Jenda odmítá pláštěnku a holinky, takže tohle nám nehrozí. Ale žabky by se mu líbily.
OdpovědětVymazat