V Dinoparku

Poslední dubnovou sobotu jsme byli odhodláni něco podniknout. Přemýšleli jsme o čarodějnické zábavě v Kbelském parku, kde jsme byli minulý rok a líbilo se nám tam. Jenže ne vše vycházelo tak, jak jsme si plánovali a ani počasí se netvářilo zrovna přívětivě. Tak jsme využili tip, který jsme dostali a vyrazili jsme do nově otevřeného Dinoparku na střeše Galérie Harfa.

Ještě předtím jsme se zastavili v obchůdku, kde si Ondra hned vybral dinosaura (zřejmě Tyranosaurus rex?), který se hned stal jeho nejoblíbenější hračkou (mimo jiné s námi hned druhý den cestoval na bohoslužbu a při modlitbě Otče náš jsme ho s Ondrou drželi v kruhu za pracky, krteček měl protentokrát smůlu). Martínek dlouho nevěděl, ale nakonec si vybral dinosauří vajíčko. Už to líhnutí potvor z vajíček známe. Na rozdíl od Ondry, který si svého dinosaura mohl nosit, jsem Martínkovi vajíčko do ruky nedal, aby ho nerozbil. jenže jsem tomu nasadil korunu doma, když mi při vybalování upadlo a rozbil jsem ho sám. Martínkovi jsem se omluvil a on to nesl statečně. Navíc mi říkal, že "to je teda dobrý". Nedal jsem mu ho do rukou, aby ho nerozbil a pak ho rozbiju sám. To se holt stává.

Každopádně Dinopark jsme si podle možností užili, i když se kluci do foťáku šklebí, protože jim prý vadila světlá obloha, především Ondrovi. Překvapilo mě, že se kluci ze začátku pohybujících se a vzdychajících dinosaurů docela báli a nechtěli se k nim přiblížit. Pak už to bylo lepší.
















Nakonec jsme k večeru ještě na chvilku zajeli i do Kbel, kde jsme si opět koupili a opekli buřta. Byl dobrý, stejně jako celý sobotní den.