Rýmy a školka

Nestíhám, nezvládám, nestíhám... Mám plno fotek, nějaká videa, řadu zážitků, ale večer už nemám sílu je dát sem na blog. Třeba časem...

Kluky poslední dobou baví rýmy. Často jsme hledali různá slova od daného písmene, ale teď jsou větší zábavou rýmy. Při našich cestách jsme to často použili v autě, když byla při cestování dlouhá chvíle (a je to lepší, než 100x odpovídat na otázku "Kdy už tam budem?"). Nebo při čekání v restauraci.

Kluci jsou lumpíci, takže jedním z nejoblíbenějších rýmů je: "STROMEČEK - BLBEČEK".

Já třeba preferuju: "ONDRÁŠEK - RARÁŠEK". Ale Ondra častěji říká: "AUTO - MAUTO".

Ostatně já se nesmyslným slovům nebráním, alespoň vím, že mají cit pro zvuk slov a i já mám občas problém k nějakému slovu najít vhodný rým.

Celkem se ujal i "katolický" rým: "(Nejdřív) KOSTEL - (potom) POSTEL".

Myslím si, že je to celkem dobré zaplnění volného času a je vidět, že kluci se díky tomu učí další nová slova. Např. Martínek se tak naučil slovo SÍDLO (rým ke slovu MÝDLO), což je "místo, kde sídlí lidi".

S Ondrou je legrace a je zajímavé sledovat, že oproti Martínkovi ve stejném věku má s mluvením větší problémy (ale Martínek byl extrém, jak dobře mluvil). Nedávno jsem zjistil, že umí vyslovit všechna písmena kromě R a Ř. Slabiky mu už dělají větší problémy. Např. místo VLČICE říká VAČICE.

Je fakt, že před nástupem do školky je pro Ondru teď důležitější samostatnost při svlíkání a oblíkání nebo při vyměšování. Zatím je to celkem oříšek, ale snad to zvládneme.

Připadá mi pořád ještě tak malý, takže jsem z jeho nástupu do školky dost nervózní, ale on se těší.

Nedávno jsme byli s kamarádkou a jejími třemi dětmi v ZOO. Nejmenší měla tři měsíce a já si uvědomil, že si už ani nedovedu představit, že jsem se o tak malého Ondráška staral. Ten čas letí...


Myslím na to sice často, ale včera večer to na mne zase po nějaké době docela dolehlo a bylo mi líto, že tak malí broučci nemají svojí maminku, kterou by tak moc potřebovali. Včera byl celkově takový zvláštní den, unavený a smutný. Zkusil jsem však udělat česnečku, kterou jsem v tolika podobách při nedávném pobytu na Šumavě ochutnal. Česnečka (se šunkou a se sýrem) se mi povedla, kluci jen chválili a olizovali se. Večer jsem k tomu přidal i pečená kuřecí stehna s rýží a po delší době jsem si načal budvarský ležák. Sice pak nějaká ta slza ukápla, ale vím, že dělám, co můžu (teda ne že by nebylo co zlepšovat). Takže vzhůru, čeká nás další školkový a akademický rok!


Jen pro zajímavost přidávám odkaz na video kluků, jaká je třeba v restauraci alternativa ke hře na rýmy ;-).