Večerní zábava nad čtením z bible

S dětmi opravdu není nouze o legraci.

Když nám to vyjde, čtu klukům v sobotu večer z bible něco z toho, co uslyší druhý den v kostele. Na 2. neděli postní v cyklu C (existují tři nedělní cykly čtení A, B, C, které se každé tři roky opakují) připadá mimo jiné čtení z Lukášova evangelia o proměnění Páně. Kompletní texty se stručným komentářem jsou k dispozici zde.

Čtení začíná větou: "Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se." Říkal jsem si, že by bylo fajn, kdyby si kluci zkusili zapamatovat jména těchto tří Ježíšových učedníků. Nepovažoval jsem to za nic složitého a ani náhodou jsem netušil, nad čím se rozvine debata. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, že klukům není jasné, zda šlo o muže nebo o ženy. S Jakubem nebo Kubou problém nebyl, ale pak je tam zmíněna Petra a Jana. Tak jsem se klukům pokoušel vysvětlit, že to byl Petr a Jan a taky že Jan je vlastně Honza. A když jsem měl pocit, že jsem to klukům už docela srozumitelně vysvětlil, tak se ve své posteli posadil malý Ondra, zamyslel se, vážně se podíval a řekl: "Takže tam vzal s sebou Janu, Petru a Honzíka." To už jsem se neudržel a vyprsknul jsem smíchy. Martínek po chvilce pronesl: "Aha, oni to byli kluci." A začal se taky smát.

Chvilku mi trvalo, než jsem se přestal smát a mohl jsem klukům přečíst slíbenou večerní pohádku. Vždy opakujeme jednu několik večerů po sobě. Zvlášť malý Ondra to prožívá natolik, že když jsme třeba četli Otesánka, tak během dne z ničeho nic začal vypočítávat, co všechno Otesánek snědl. Nyní už druhý nebo třetí večer čteme Jak šlo vejce na vandr, takže Ondra občas začne vypočítávat, kteří kamarádi se k vajíčku připojili. Byl to vůl, kůň, kočka, kachna, krocan a rak (kluci jej většinou zaměňují za kraba) a dohromady jich bylo i s vajíčkem sedm.

Po pěkném dnu (o něm i s fotkami třeba někdy příště) to byl opravdu veselý večer!


Pro ty teologicky zvídavější snad jen uvedu, že jedním z argumentů, proč římskokatolická církev odmítá svěcení žen na kněze či kněžky je právě také to, že Ježíš si apoštoly vybral jen z mužů (ačkoliv v jeho okolí se pohybovalo nemálo žen). Papež Jan Pavel II. se k tomuto tématu vyjádřil poměrně příkře apoštolským listem Ordinatio sacerdotalis z roku 1994 (na webu jsem ho našel jen slovensky zde). Zajímavý komentář k tomuto listu od německého teologa Petera Hunermanna vyšel česky v Teologických textech 1994, č. 5 (téma: Žena).