Na odběrech a u zubařky

Musím se pochlubit, že máme moc milou paní doktorku. Chodíme k ní s radostí. Jen kdyby to většinou nebylo s nějakým problémem. Přesto k ní neběháme hned s každou drobností. Milé je už to, že když nás paní doktorka objednává, tak respektuje, že jsme kluci, co se ráno neradi honí. Takže i pokyn sestřičce, že nás má objednat na odběry krve na pátek zněl: "Někdy až se vyspí." Takže jsme se dohodli na 10. hodinu.

Jistě to znáte. Když to není potřeba, tak se děti budí nečekaně brzo (i když my jsme opravdu spáči a kluci navíc už dávno ví, že tátu není radno ráno zbytečně rušit). Ovšem, když se má někam jít, tak se jim leckdy nechce.

I u nás to bylo jako s Bobem a Bobkem. Zatímco ten větší byl už vzhůru a protahoval se...



...tomu menšímu se z vyhřátého pelíšku (u táty) ještě nechtělo.



Snídaní jsme se zdržovat nemuseli, protože kluci mohli jen kousek suchého rohlíku a já byl s nimi solidární (který rodič by si před hladovými dětmi pochutnával?). Bylo třeba odebrat i vzorky moče. S Martínkem to problém nebyl, ale u Ondry jsem to po několika neúspěšných pokusech musel vzdát. Ondra se sice při každém pokusu dobře bavil, ale že má prostě načůrat do zkumavky, to nepochopil. Čas běžel, takže jsme nakonec museli běžet taky. Ještě předtím Martínek ve výtahu konstatoval, že jsem určitě rád, že jsme se konečně "vykopali ven".

Teda běželi... No běžel jsem já a oba kluci se skoro celou cestu vezli (snad nemusím říkat, že ilustrační foto bylo foceno až v klidu po návštěvě doktorky, protože jsme fakt spěchali).



Tentokrát jsme dorazili včas, ale jak už to tak v čekárnách bývá, stejně jsme museli čekat. Zprvu to byla nuda...



...ale dnes mají v některých čekárnách televize, kde kromě reklam běží i pohádky.



Když na nás přišla řada, tak první byl Ondra. Jestli se nepletu, tak to byla jeho premiéra a hned 3 zkumavky. Sice si trochu poplakal, ale za chvilku byl klidný, zvlášť když dostal barevnou náplast (lepenku, jak říká). Zato Martínek, který někdy doma kňourá kvůli každé blbosti, byl opravdu statečný a nevydal ani hlásku. Paní doktorka nás pochválila. Jako vždy jsem gestem naznačil, že lízátka ani bonbóny klukům dávat nemá, takže dostali omalovánky a oblíbená razítka na ruce. Lichotník Martínek ještě řekl, že "odběry byly fajn" a že se mu tam u paní doktorky líbí. Paní doktorka si hodně zakládá na tom, že má pěkně udělanou čekárnu i ordinaci, takže si Martínek šplhnul, když prohlásil, že ta její ordinace je "ze všech ordinací na světě ta nejkrásnější". To jsem zvědav, zda to se ženami bude takhle umět i později, až bude starší.



Tohle nejsou ruce potetovaných kriminálníků, ale jen razítka.



Ondra byl sice trochu rozmrzelý, ale ještě mě napadlo, že bychom se mohli zajít objednat k dětské zubařce. Na kontrolu jsme sice měli přijít někdy koncem minulého roku, ale to nevadí. Chvilku jsem váhal, ke které doktorce to vlastně chodíme, ale trefil jsem to hned na první pokus. Dokonce jsme měli takové štěstí, že nás vzali hned bez objednání.

Oba kluci byli v pořádku. Ondra sice po chvilce odmítnul s pani doktorkou spolupracovat a nechtěl si nechat strkat do pusy nějaké nářadí, ale zvládli jsme to. Naopak Martínek vesele diskutoval i s otevřenou pusou. Při prohlídce se přece jen ztišil a už jen upozornil, že v rádiu zrovna hraje Lady Gaga (Bad Romance). Tím rozesmál celou ordinaci, že prý takového znalce tam ještě neměli.

Paní zubařka potvrdila to, co už vím, že se Martínkovi vyklubala první šestka. Taky jeden z předních zubů se už začal kývat, takže to budeme sledovat. V necelých pěti letech je to prý docela brzo, ale to nevadí. Hlavně aby bylo vše v pořádku. Mně museli první zuby vytrhat a moje máma i já jsem si se zubaři užili více než dost.



Po úspěchu u doktorů jsme neuspěli při výběru nových bot pro Martínka. Má už horší zimní boty a do ničeho jiného se po zimě nevejde. Navíc dost špatně chodí, takže nás čeká ortopedie.

Cestou z nákupu jsem už byl docela unavený, takže jsem ocenil, že mám tak šikovného pomocníka, který tlačil kočárek se spícím Ondrou a nákupem.



Doma se kluci zabalili do peřiny, poprosili o pohádku a čekali na oběd. Opět jsme si řekli, že VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJLÍP!




PS: Jen dodávám, že podle dnešní informace od doktorky, jsou výsledky vyšetření moči i krve u Martínka v pořádku. U Ondry se na výsledky ještě čeká.