Zvoleno...

Tak jsme si dnes splnili občanskou povinnost jako jedni z prvních. Zvládli jsme to cestou ze školy. Martin byl poprvé venku zhruba po týdnu, jinak je doma a s pomocí Penicilinu bojuje se spálovou angínou. Doma je pořád co dělat a hlavním tématem je škola (dnes jsem byl na pohovoru s Martinovou učitelkou), takže volby nijak zvlášť neprožíváme. Ani jsem neměl chuť a hlavně čas sledovat předvolební debaty. Při rozhodování jsem měl jasno už dávno, ostatně v parlamentních volbách volím stále stejně. To spíš se doma musím krotit při komentářích výroků a kroků buranského pana prezidenta. Je smutné, že i dítě školou povinné vidí a slyší, jak je hrozný...

Zaujalo mě, že u Ondry ve škole paní učitelka na prvňáčcích vyzvídala, koho budou volit, resp. jejich rodiče.

Když jsem se ptal volební komise, kolik kandidátů můžu zakroužkovat, paní nevěděla. Věděl to však Martin, který to zaslechl ve zprávách (maximálně 4).

Jako už při předchozích volbách "čtenář" Martin vybral za plentou volební lístek.

 Poté, co jsem zakroužkoval vybrané kandidáty, volební lístek vložil Ondra do obálky.

Ještě jednou jsem zkontroloval, že jsme vybrali správný lístek a hlavně že je jen jeden. Oba ho pak vkládali do urny. Ondra se mračil, protože ho chtěl vložit sám, což jsem mu předběžně odsouhlasil. Jenže za plentou byly role rozdělené a Martin se nechtěl volby vzdát. Tak se chvíli o obálku nad urnou přetahovali. V jednu chvíli jsem nevěděl, jestli náhodou nepřetrhnou obálku nebo jestli já nepřetrhnu je, ale nakonec nebylo přetrženo nic a nikdo.