Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

pondělí 23. června 2014

Ještě ke škole v přírodě

Je to už skoro měsíc, co se Martin vrátil ze školy v přírodě. Vrátil se s úsměvem a spokojený. Stejně jako vloni přivezl i všechny svoje věci, dokonce jedny tepláky navíc, které druhý den vrátil jejich majiteli. Je šikovný. Také jejich paní učitelka je šikovná, protože z různých zpráv o školách v přírodě mám pocit, že ani to není samozřejmost. Podle toho, co Martin vyprávěl, se jim opravdu dobře věnovala.


Jedním z nejšťastnějších byl Martinůvmladší brácha. Až mě překvapilo, jak si po bráchovi stýskal. Každý večer na něj myslel a v modlitbě se přimlouval. Bylo to milé. A i jejich vzájemné chování bylo po návratu lepší, i když samozřejmě jako mezi většinou sourozenců i mezi nimi to leckdy jiskří.


Žádné komentáře:

Okomentovat