Šikovný školák nejenom v přírodě

Náš šikovný školák zakončil druhou třídu se třemi dvojkami, stejně jako v pololetí. Jsme spokojení. Oba víme, že má rezervy, že to v matice ani v češtině na jedničku není. Nejde mi ani tak o známky, ale o to, co umí. Zvlášť ke konci roku zrovna dvakrát nedbal na svoje povinnosti. Mrzí mě, že zatím příliš neprojevuje zájem o čtení. Se čtenářským deníkem jsme zápasili a ani zapojení do projektu Čtení pomáhá příliš nepomohlo. Na druhou stranu každou chvíli přečte něco krátkého mladšímu bráchovi, to ho zřejmě baví. Rovněž s hudebkou jsme spíš zápasili. Paní učitelka mi s překvapením říkala, že téměř zapomněl na noty a snaží se hrát spíš po paměti. Uvidím, zda ho to přece jen časem nechytne, nechci to lámat přes koleno.Od září začne do hudebky chodit taky mladší brácha a po půl roce i na nástroj. Třeba když budou bráchové hrát spolu, bude je to víc bavit. Uvidíme.

Po pravdě je pro mne mnohem důležitější, že si náš školák poradil s jinou věcí. Škola v přírodě byla přece jen něco nového. Poprvé byl několik dní sám, bez táty i bez bráchy. Byl jsme zvědavý, jak to vše bude zvládat. Myslím si, že to zvládnul velmi dobře. Hodně se mu stýskalo, ale to je pochopitelné a zdaleka nebyl jediný. Za důležitější považuji, že si poradil s praktickými věcmi. Pár rodičů mě třeba upozorňovalo, že ani doma pečlivé děti si na škole v přírodě nevyměňují prádlo a řadu věcí ztratí, zničí nebo zapomenou. Tak jsem na to byl připravený. Martin mě příjemně překvapil, prádlo si vyměňoval a dokonce přivezl vše v pořádku zpátky.

Vypracoval jsem pro něj detailní seznam, ale prý ho nakonec ani nepoužil. Nevadí.

Na školu v přírodě odjížděl s úsměvem (i když asi oba jsme měli slzičky na krajíčku) ...

... s úsměvem se rovněž vrátil.

Jak už to prý bývá, Martin se vrátil ze školy v přírodě unavený a po týdnu zápasu s nastydnutím přišel ze školy s nějakou infekcí v oku, takže zůstal pár dní doma.

Nyní odpočíváme po školním roce a chystáme si užívat prázdniny. Na podzim budeme mít doma už dva šikovné školáky.