Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

čtvrtek 1. května 2014

Milé setkání v metru na den čarodejnic

Poslední dubnový den jsme s klukama kromě mnoha malých čarodejnic potkali v metru jednu docela normální holku. Rychle jsem v ní poznal olympijskou medailistku, zvlášť když jsem si všimnul, že trochu kulhá. Jen na její jméno jsem si hned nevzpomněl. Chvilku jsem googlil, abych měl jasno. Pak jsem jí slušně oslovil a představil klukům. Chvíli jsme si povídali, měli jsme společné jen dvě stanice. Přestože předtím byla trochu zamračená, na nás byla milá a s klukama si povídala, např. se jich ptala na sportování. Z legrace jsem jim říkal, že to sice není Jágr, ale je to medailistka. Kluci se ohradili, že Jágra "naživo" už viděli na hokeji, když hrál za Kladno a "stejně jsme je porazili", dodali. Martin byl komunikativnější, náš prvňáček rarášek Ondrášek se spíš styděl, což je u něj poslední dobou neobvyklé.Bylo to milé, klukům nejdřív ani nedošlo, že se baví s někým slavným. Ostatně Eva Samková působila přirozeně a normálně. Sama klukům říkala, že je přece obyčejná dvacetiletá holka.

Až při vystupování jsem si vzpomněl, že bych mohl kluky s ní v rychlosti vyfotit alespoň na mobil, ať nám to lidi věří a ať mají kluci památku. Až když jsme vystoupili, tak kluci začali "týýý vagóóó", "hustýýý", "to budou kluci zííírat" a dožadovali se, abych jim fotku přehrál na mobil, na tablet nebo foťák, ať se můžou ve škole pochlubit. Tak jsem je krotil, ať neblbnou a ať si spíš zapamatují, že si člověk může normálně popovídat.

Eva Samková je fajn baba, ale i profesionálka nejenom na sport. Když jí chtěli kluci zamávat, jak odjížděla metrem, dobře si všimli, že se už zase mračila do svého mobilu. Ale na nás, její fanoušky, byla milá...





Poznámka (5. května): Tak stalo se to, co jsem předpokládal. Když se starší syn v rámci víkendových zážitků ve škole chlubil, že potkal Evu Samkovou, tak prý nikdo ve třídě nevěděl, o koho se jedná. Paní učitelka se ptala, zda je to ta právnička (zřejmě měla na mysli Kláru Samkovou). Martin opakoval, že to byla olympijská medailistka. Po chvíli si konečně někdo vzpomněl, že šlo o snowboardistku, která zvítězila ve snowboardcrossu. Nevadí, hlavně že máme zážitek my :-).

3 komentáře:

  1. Na Váš blog jsem narazila nedávno a od té doby se prokousávám směrem dozadu :-) Už vás mám všechny tři skoro přečtené! No a teď taková pecka! Já jsem na oslovování hrozně ostýchavá, určitě bych to neudělala a pak by mě to mrzelo. Dobře, že vy jste se ozvali, kluci mají hezký zážitek i vzpomínku. Renina

    OdpovědětVymazat
  2. Klukům to s Evičkou moc sluší, sama bych se asi bála ozvat a pak bych litovala :-) Monika

    OdpovědětVymazat
  3. Ooch, to maji kluci opravdu nadhernou vzpominku!
    Olympiadu jsme doma sledovali (hlavne moje sestra) a Eva Samkova se nam hrozne libila, jak byla neuveritelne prirozena a vzdycky usmevava. Moc jsme ji fandili.

    OdpovědětVymazat