Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

čtvrtek 5. září 2013

Martinova první zlomenina

V neděli 1. září jsme se odpoledne zastavili u jednoho obchodního centra, abychom nakoupili něco k jídlu a nějaké ty školní pomůcky. Venku byly atrakce. Martin se jedné dožadoval, já byl proti. Po opakovaném přemlouvání jsem nakonec svolil. Martin vylezl nahoru a sjel dolů. Držel se za ruku. Během nákupu to rozhýbal a já si myslel, že je to naražené, takže jsme nakonec nejeli na chirurgickou pohotovost. Už tehdy jsem byl docela naštvaný, neboť je to skutečně pech si takhle v samotném závěru prázdnin narazit pravou ruku.

Hybnost měl Martin dobrou, jen si stěžoval na bolest při dotyku. Když nás pak v úterý ráno doprovázel na kontrolu s Ondrou, domáhal se, aby se mu na to doktorka taky podívala. Já byl proti, protože jsme měli naspěch. Doktorka to přece jen prohlídla a pro jistotu nás poslala na rentgen. Tam k mému překvapení zjistili, že je to skutečně zlomené. Závěr: "Šikmá nedislokovaná fraktura diafyzy 2. metakarpu pravé ruky." Tj. prasklá 2. záprstní kůstka, ta, která je ukryta v dlani a navazuje na ní ukazováček.

Skoro dvě hodiny jsme čekali na chirurgii. Pak se na mne, neoholeného a rozespalého, podezřele díval pan chirurg a vyptával se Martina, jak se to skutečně stalo. On na tom po pobytu v čekárně nebyl o mnoho líp, takže jsem odpovídal za něj. Chirurg nechápal, že by se něco takového mohlo stát na gumové atrakci. A když jsem neprojevil zájem provozovatele žalovat, tak zřejmě jeho podezření vzrostlo. Stejně tam všude mají nápisy, že provozovatel za nic neodpovídá. Prý se něco takového stane jen při silném úderu do ruky, např. kladivem. Sice bych někdy svoje kluky přetrhnul, ale že bych je tloukl kladivem do dlaní, tak hluboko jsem ještě neklesnul.

Dostali jsme dlahu, i když jsme se Martin i já dožadovali raději sádry. Martin kvůli frajeřině, já kvůli ochraně. Zlomenina je to vcelku šikovná, ale největší riziko je případný náraz, který by zlomeninu vychýlil. Dlaha sice fixovala dva prsty, ale naražené místo vůbec nechránila. Tak mu to na mé přání ještě alespoň zavázali.

Samozřejmě mě hned napadlo, co teď. Doba léčení prý minimálně 4 týdny. To znamená žádné psaní, žádné klávesy, žádný sport a pokud možno klid. To vše na začátku nového školního roku. Samozřejmě vím, že jsou horší věci, ale je to přece jen komplikace. Ve škole na Martna všichni koukali a i učitelka chvíli přemýšlela, ale určitě si nějak poradí, aby Martina zabavila. Ten byl sice chvíli rád, že nemusí psát úkoly ani písemky. Pak však zjistil, že nemůže ani jezdit na kole, hrát fotbal a i každodenní rutina je problém (např. čištění zubů, jídlo atd.).

Když jsem o tom přemýšlel, tak jsem nakonec dostal nápad. Odmítl jsem mu doma pustit TV nebo video i mobil jsem mu nakonec zabavil. Rozhodl jsem se, že prostě bude číst. Se čtením totiž stále zápasíme. Číst sice umí, ale je to pro něj spíš utrpení či povinnost. Ještě neobjevil tu úžasnou věc, že se může začíst do nějakého příběhu atd. Nemyslím si, že by to tento měsíc změnil, ale prostě jsem si řekl, že tuto nepříjemnou situaci zkusíme využít k něčemu dobrému. Tak uvidíme. Hlavně aby mu to vše v pořádku srostlo a byl opět fit.

Shodou okolností jsem Martina na atrakci natáčel, takže po návratu z chirurgie jsem si video prohlédnul a zjistl jsem, že mám jeho úraz zachycený. Vkládám to sem jako zajímavost a možná i jako varování před touto atrakcí.









Jauvajs!







Poznámka: Možná to popisuji moc dramaticky. Je to prostě jen trochu komplikace, se kterou si poradíme. Když si navíc vzpomenu, kolik úrazů jsem měl v jeho i dřívějším věku já nebo můj mladší brácha, tak si říkám, jak jsou kluci šikovní :-).

8 komentářů:

  1. Přeji brzké uzdravení a zvládnutí školy i s jednou rukou!

    OdpovědětVymazat
  2. Je šikulka,při čtení první zlomenina jsem se zježila,to bude 2.,3.,4.,5.? Proč si své vidění světa tragické transformujete přes děti ??Moji rodiče byli také vydatní,při mé první a poslední zlomenině také kvíleli a nevěděli co by,ale věděli to naštěstí v Motole,tak to dobře dopadlo.Přijde mi docela nezodpovědné všude vystavovat lezecké stěny,pak vidím,že na ně lezou děti,co jsou šikovné,nicméně nevědí,jak se leze na stěnu.Možná by jste mohl šikovného synka,až mu sundají sádru někam do lezeckého centra vzít a instruktor mu to ukáže.Dnes je to rozvíjející se sport a má uplatnění i v přírodě.Mějte se krásně.Dnes salvy pálící kočička.

    OdpovědětVymazat
  3. Přeji brzké zahojení a ať to nese statečně.

    OdpovědětVymazat
  4. Franta
    Dneska mi to říkala Ivana. Je to teda pech.:(

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to me moc mrzi, chudatko maly. Na zacatek roku je to opravdu neprijemna komplikace. On je to ale chlapak, vyhrabe se z toho. Jen musim priznat, ze me fascinuje, jak se dneska na vsechno dava jen orteza/dlaha.

    A wow, ty mas dokonce natoceny presny prubeh. Tak to jeden nestaci zirat. =)

    OdpovědětVymazat
  6. Martine, to zvládneš a aspoň se potrénuješ ve čtení. Horší by snad bylo, kdyby si ruku poranil prváček Ondra... Kluci, ať se vám ve škole daří. ;-) Jitka

    OdpovědětVymazat
  7. Martine, nenapínejte nás, pravidelné čtenáře.......Kdo je to ten další školák, s kým jste si užili dovolenou? :-)) Prozraďte aspoň trochu :-) Přeji vám i klukům krásný podzim. Šárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím, zda jsem ten dotaz dobře pochopil. Pokud narážíte na větu "Začátek školního roku však ukázal, že to zřejmě další rok nepočká, neboť přibyl další školák, který potřebuje přehledný prostor." v článku "Prázdniny se vydařily", tak to jsem měl na mysli našeho "nového školáka" Ondru. Uznávám, že původní vyjádření může svádět ke spekulacím, proto jsem doplnil poznámku. K nám domů tedy nikdo další nepřibyl (jen se mění potřeby rostoucích kluků) a ani nevím, kam by se vešel :-).

      Vymazat