Někdy je to až komické. Například u Ondry ve školce zavedli chvilku angličtiny pro všechny děti. V jednu chvíli se stalo, že Ondra znal více slov než Martínek, který taky chodí na angličtinu. Tak spolu soutěžili a oba dva se s chutí učili. Při jedné cestě k doktorce se spolu zkoušeli ze znalostí anglických názvů barev mezi sebou, ani mě k tomu nepotřebovali.
Jindy pro změnu trénovali počítání a už i malý Ondra celkem dokáže pochopit jednodušší matematické operace. Líbí se mi, že převede situaci na příklad a zpátky. Tak jsme si s klukama třeba říkali, že dva plus jedna je jako když jsou oni dva kluci a já jeden táta k tomu. Nebo můj oblíbený, že jsou dvě uši a když jedno utrhnu, kolik jich zbyde? Po chvíli přemýšlení Ondra vymyslel jiný příklad. Prý jsou tři hroby, z mrtvých vstanu já a Martínek, v tom třetím pak zůstane Ježíš (což je trochu paradox, že). Na jednu stranu jsem to ocenil jako zajímavou kombinaci matematiky a teologie, na druhou stranu jsem Ondru požádal, aby si vymyslel jiné a vhodnější přirovnání.
I když se to třeba někdy nezdá, jsou to celkem normální kluci, kteří spolu rádi staví ze stavebnice a hrají si s auty atd.
Minulý týden mě Martínek zavolal, ať se jdu podívat na jeho stavbu. Prý je to orloj. Zřejmě si o něm povídali i ve škole s paní učitelkou. Takže prý je tam kostra, která na konci zazvoní - to je ten panáček v popředí, v růžové košili s černou kravatou. Apoštolové jsou nějací piráti.

Nahoře je navíc uložený poklad, prý nějaké diamanty.


A ta modrá ležící postavička je prý tělo sv. Jana Nepomuckého. Když jsem Martínkovi vysvětlil, že to je ale uloženo ve stříbrné rakvi v katedrále, tak ho dal pryč.

Šťastný tvůrce se svým dílem.

A veselý "marod" Ondra.


I přes nepřízeň, kterou jsme Ondrovi prokázali tím, že ho v úterý trápili na alergologii a dnes ráno odběrem krve, prokázal velkou pozornost. Byl jsem totiž trochu smutný z toho, že pro Martínka nemám k jeho zítřejšímu svátku nic připraveného a zřejmě vzhledem k jeho bolavému bříšku a dietě nebude ani dort. Tak mi Ondra řekl, že si nemám dělat starosti. Něco tam připravil a zabalil, takže mi hlásil, že už má pro Martínka nachystaný nějaký dárek. A pro mne prý vybere nějakou dětskou knížku, když už mám rád ty knihy.
Takže i když jsem ze všeho toho marodění a nevycházejících plánů už celkem unavený, nemůžu nemít radost z tak šikovných a pozorných kluků.
Kluci jsou úžasní, orloj krásný. Přeji, ať se těch nemocí brzy zbavíte a na tváři zase září radost...
OdpovědětVymazat