Na lyžích

Letošní zima mi připadá, alespoň co se týče sněhové nadílky, ještě horší než ta loňská. Celoroční výpůjčka lyží pro kluky se nám tentokrát nevyplácí. Na lyžích jsme byli jen o jednom víkendu a už toho asi moc nedoženeme.

Nezapomněli jsme ani na svačinu.

 

A zase jsme se posunuli o kus dál, když i mladší Ondra jel sám na vleku a nebo oba kluci jeli spolu.

Veselí a posilující cyklisté

O prázdninách jsme také vyráželi na kolech. Ondra dostal v červnu k narozeninám větší kolo s přehazovačkou, takže už můžeme vyrážet všichni tři a náležitě si to užít.

Zde pár fotek veselých a posilujících cyklistů.

Tatí, co házejí, když někdo vstřelí čtyři góly? Tablety?

Před časem jsem Martinovi vysvětloval a pak i na nějakém videu ukazoval, že v NHL při dosažení hattricku (tj. vstřelení tří gólů jedním hráčem během jednoho zápasu) házejí lidé na led čepice.

Martina to zaujalo. Jako správně zvídavý kluk se zeptal: "A tatí, co házejí, když někdo vstřelí čtyři góly?" A vzápětí pokračoval: "To házejí tablety?"

Musel jsem se smát a řekl jsem, že to skutečně nevím. Vím jen, že tablety určitě nehází, protože ty by se rozbily. Toto odstupňování mě skutečně pobavilo: čepice - tablety...

Společné lyžování

Čas (a finance) investované vloni do lyžařské výuky kluků (viz ZDE) jsem letos opravdu ocenil. Tentokrát jsem už nestál na kopci a nepozoroval kluky, jak lyžují. Taky jsem si půjčil lyže a vyrazili jsme společně na svah. Chtěl jsem, aby se kluci napoprvé rozjezdili v lyžařské škole s instruktorem. Jenže nebylo volné místo a navíc ceny výrazně vzrostly. Zatímco vloni jsem se celkem snadno domluvil, že výpůjčka lyžařského kompletu a hodina výuky se daly výhodně zkombinovat, letos pravidla zpřísnili. Takže k výrazně dražší hodině výuky s instruktorem bylo třeba vybavení půjčit minimálně za cenu půldenní výpůjčky. Už předtím jsem uvažoval, zda by se nám nevyplatilo půjčit si výbavu někde jinde nebo alespoň pro Martina jeden komplet pořídit. Jenže vzpomněl jsem si pozdě a navíc tak často na lyže nejezdíme. Zřejmě nejvýhodnější se mi zatím zdá nabídka výpůjčky výbavy na celou zimní sezónu, která by se vyplatila, kdybychom lyžovali minimálně 10 dní. Kluky to celkem baví, tak uvidíme. Já bych raději vyrazil na běžky, ale chápu, že to děti většinou moc nebaví.

Takže jsme hned napoprvé vyrazili na velkém vleku na svah. Nevýhoda tří byla, že já jsem na dvoumístné kotvě jezdil s malým Ondrou a Martin si musel někoho najít, protože sám jezdit nechtěl, i když to s jedním malým karambolem taky zvládnul. Martin však prokázal svoje dobré komunikační schopnosti a dvakrát si vyhlédl nějakou ženu, se kterou se pak domluvil i na chvíli společného lyžování nebo na sebe u vleku čekali. Musím uznat, že má vkus. Jednou to byla maminka s většími dětmi, podruhé zřejmě vychovatelka z dětského domova, která měla na svahu taky několik dětí. Zvlášť v případě vychovatelky mě Martin skutečně pobavil, když jsem pozoroval, že se s ní zřejmě pokoušel seznámit pan vlekař a pak jen se závistí sledoval, jak jí "sbalil" Martin a opakovaně s ní jezdil na vleku. My s Ondrou jsme Martina pozorně sledovali, ale díky tomu jsme si mohli užívat jeden druhého.

Při prvním sjezdu to sice s klukama vypadalo dost bídně a já měl obavy, že toho moc nenalyžujeme. Tak jsem se ujal role instruktora a i kluci si za chvíli zvykli a zlepšili se. Jen jsem je pak několikrát musel napomínat, neboť oba - zvlášť Martin - byli líní dělat obloučky a sjížděli poměrně velkou rychlostí. To bylo náročné zvlášť když jeden spadnul a druhý ujel dolů. Po několika dramatických chvilkách jsme nakonec dohodli pravidla a po výhrůžce odchodu domů se to přece jen zlepšilo.

Oproti loňsku, kdy kluci byli na lyžích celý týden, ale vždy jen na hodinu, jsme tentokrát byli na lyžích jen dva dni, ale jednou dvakrát, podruhé dokonce třikrát za den, včetně večerního lyžování. Celodenní výpůjčku výbavy jsme tak využili maximálně a s klukama jsme se shodli na tom, že nám to docela stačilo. Přece jen Ondra nebyl předtím příliš fit a já to zase nechtěl přehnat. Navíc skutečně se nejednalo o levnou záležitost. Nakonec i počasí se zhoršilo, takže jsme raději vyrazili bruslit a užívali jsme si zimu a volno jinak.

Sněhu jsme si užívali natolik, že jsem ani neměl čas na dokumentaci. Nakonec jsem kluky fotil jen jednou. Když skončilo odpolední lyžování, tak mi chvilku zapózovali.

Jak kluci bruslili

Po delší době jsem na víkend naplánoval výjezd mimo město, kdy jsem chtěl splnit povinnosti se zábavou a vytržením z běžných každodenních starostí. Taky jsme se potřebovali nadýchat čerstvého vzduchu.

Jako vždy jsem byl trochu nervózní, neboť to obnáší především přípravu a balení. Je třeba zabalit nejenom oblečení, ale třeba promyslet, co budeme jíst atd. I když v tom mám už dlouholetou praxi, přece jen je to vždy poměrně náročné. Tentokrát jsem měl dobrý nápad, že si od známých vypůjčíme brusle a vyjde-li to, postaví se na ně kluci podruhé v životě. O jarních prázdninách jsme to jednou vyzkoušeli. Zatímco Martina to bavilo, Ondru moc ne. Měli jsem štěstí, neboť jsme se dobře trefili a mohli jsme tak dorazit na bruslení určené speciálně pro menší děti s možností podpůrných kovových branek pro udržení rovnováhy. Ledový stadion jsme měli skoro celý pro sebe. Kluky to velmi bavilo a po víkendu bruslení označili za největší zážitek. Dokonce i Ondra s radostí bruslil a bruslení považoval za jeden z nejlepších darů k svátku.

Zde pár fotek (omluvte horší kvalitu):

Nejprve se oba kluci proháněli s pomocnými brankami.

 

Ondra bruslil (spíš se na bruslích procházel) s brankouv podstatě celou dobu. Já ho ani nenutil, aby to zkusil bez branky, protože minule se na ledě bouchnul do hlavy a já mu tentokrát zapomněl vzít přilbu. Byl jsem rád, že ho bruslení baví.

Martin brzo pomocnou branku odložil a s odhodlaným heslem na rtech "Jedeme, Slávia, jedeme!" kroužil po stadionu statečně bez ní.

 

 

Unavený ale spokojený Ondra na střídačce.

 

Odkazy na videa (seřazena chronologicky, takže je možné sledovat relativní zlepšení během 40 minut):

První video 

 

Nejprve bylo Martinovo bruslení dost divoké, samé piruety zakončené pády.

I přes opakované pády Martina bruslení bavilo.

Ondra pojal bruslení spíš jako procházku, ale byl spokojený.

Ondra se stylizoval do Romana Červenky (nevadí, že už nehraje za Slávii, ale přestoupil do Lva Praha) a chtěl dát pomyslný gól.

Martin jezdil kolem dokola bez branky a uměl i na povel zastavit (pádem).

Ani Ondra se netrápil pády, neboť "každému hokejistovi se může stát, že spadne".

Martin neohroženě křižoval stadion a povzbuzoval se heslem: "Jedeme, Slávia, jedeme!"

I Ondra to nakonec zkoušel bez opory, ale byl spíš víc na ledě než na bruslích.

Jak jsme před rokem lyžovali

Dříve než sem vložím obrázky a odkazy na videa z víkendového bruslení, rád bych vzpomněl, jak jsme s klukama před rokem lyžovali. Bylo to letos v únoru, během jarních prázdnin, kdy jsem byl poprvé s klukama v zimě na horách. Sice jsem měl trochu obavy, jak vše zvládneme, ale vydařilo se to více než dobře. Kluci si poprvé vyzkoušeli lyžování a jak je vidět z videí, na které odkazuji níže, šlo jim to velmi dobře. Takže poslední den jsme vyrazili všichni tři sami na velkou sjezdovku.

Odkazy na videa na YouTube:


Jak Martin stál úplně poprvé na lyžích.

Taky Ondra stál poprvé na lyžích.

Nejprve kluci chvíli trénovali na lyžích spolu.

Martin si poprvé vyzkoušel velkou sjezdovku.

Ondra si užíval lyžování a řádil na malé sjezdovce.

Občas to bylo trochu náročnější na uhlídání, to když na sněhu řádili oba kluci, každý trochu někde jinde.

Jak Ondra jezdil na lyžích z mírného svahu 1

Jak Ondra jezdil na lyžích z mírného svahu 2

Jak Ondra jezdil na lyžích z mírného svahu 3

Jak Ondra jezdil na lyžích z mírného svahu 4

Jak Ondra jezdil na lyžích z mírného svahu 5

Jak Ondra jezdil na lyžích z mírného svahu 6

Jak Ondra jezdil na lyžích z mírného svahu 7

Nakonec i Ondra dostal svého vlastního instruktora a projel se s ním na velké sjezdovce.


Jsem rád, že kluci rádi sportují a když jim něco nejde, tak to zkouší znovu a znovu. Ostatně video ze zimy 2008/2009 ukazuje, že už ve třech letech měl Martin velkou snahu a výdrž. A když to nejde, tak je tady táta, který pomůže.