Fešáci - šašci

Ještě před slavnostním 1. přijímáním jsme s klukama podnikli generální zkoušku (bez slavnostních bot), když jsme šli k fotografce udělat portrétní fotografie. Nakonec jsou mnohem zajímavější fotky, které jsem vyfotil cestou domů. Původně jsem chtěl, aby kluci zapózovali s úsměvem a alespoň trochu inteligentním výrazem ve tváři. Oni to jako vždy pojali po svém...

Výběr oblečení k 1. přijímání

Slavnostní 1. přijímání (tj. chvíle, kdy kluci poprvé v kostele přistoupí ke stolu Páně, tj. přijmou chléb, o němž věříme, že je tělem Kristovým a víno, o němž věříme, že je Kristovou krví) se blíží a já se po určitém váhání rozhodl, že se na to trochu vyparádíme. Vložil jsem dotaz na Facebook, kde mám mezi přáteli řadu zkušených maminek a pak jsem se podle svého uvážení rozhodl. Tedy že nebudeme půjčovat oblek, ale že pořídím pěkné oblečení, tj. kalhoty, košilě s kravatou a svetr, které bude možné použít i pro jiné příležitosti. Ohledně bot je to trochu potíž, neboť výběr je špatný a využitelnost rovněž, takže to nás ještě čeká. V případě nouze vybereme nějaké nové decentní, které už máme (např. ty na fotce).

Čas nás tlačil a nakonec jsem se musel spokojit jen s jedním modelem, neboť Ondrovi nebylo o víkendu dobře. Rozhodl jsem se pro stejné oblečení pro oba a nakonec jsme zvolili variantu s modrým svetrem. Vím, že to není to nejdůležitější, ale budu rád, když to klukům bude slušet. Pro ně je stejně nejdůležitější součástí slavnostního oblečení kravata. Když jsme dorazili domů, tak se Ondra staral především o to, zda bude mít kravatu.

Jako už tolikrát jsem byl v oddělení s dětským oblečením v podstatě jediný muž. Na druhou stranu to má své výhody a prodavačky se nám většinou pozorně věnují. Jen po dotazu na slevu pro nakupující tatínky s dětmi zatím vždy s úsměvem odmítavě zavrtí hlavou.

Ondra v "anatomickém" pyžamu jako kostra

Už jsem tu několikrát psal o Ondrově zálibě v kostrách. Když jsme byli s klukama vybírat nějaký dárek pro Martina, tak se Ondra dožadoval zavedené praxe, že se koupí "něco malého" i pro druhého, prý "aby mu to nebylo líto". Návštěva hračkářství byla dlouhá a téměř bez úspěchu. Nad množstvím hraček jsme se většinou shodli na tom, že jsou buď zbytečně drahé nebo hloupé a že není nutné koupit nějakou blbost jen kvůli tomu, aby se něco koupilo. Hůře to nesl Ondra, ale nakonec jsme uspěli až ve druhém obchodě, kde jsme vybrali pro Martina malé letadlo a Ondra si vybral malý model raketoplánu. 

Když jsme však zašli do obchodu s oblečením, uspěli jsme mnohem dřív a radost kluků byla viditelně větší. Martin si přál triko s motivem hry "angry birds", to jsme však už v jeho velikosti nesehnali (pomalu se nachází na přelomu velikostí, kde se mění kategorie oblečení a tudíž i jejich motivy). Nakonec ho potěšila čepice, rukavice a šála s výše uvedeným motivem.

Zato s Ondrou jsme byli hotoví hned, protože jakmile zahlédl pyžamo s motivem kostry, tak už nechtěl nic jiného. Takže nakonec místo něčeho malého, dostal celé pyžamo. Oblíbil si ho natolik, že by v něm nejradši chodil úplně pořád, nejenom v noci, ale i přes den, doma i ve školce.

Vždyť mu sluší a vypadá spokojeně. Posuďte sami:

Oblečení s lebkami pro Ondru

Včera večer jsem využil hlídání a zašel jsem do prodejny H&M, kde mají momentálně za určitých podmínek slevu 30% na dětské oblečení. Stejně jsem tam plánoval nákup nových kalhot pro Martínka. Viděl jsem tam oblečení s lebkami, takže jsem neodolal a našemu malému milovníkovi těchto motivů, Ondrovi, jsem koupil tričko a mikinu. Jak jsem správně předpokládal, měl z nich velikou radost.