Velké díky patří především Ivaně, Lence a Lucce, díky kterým můžu přednášet a také kluci zažívají jiný přístup než můj tatínkovsky "přísný". Pro mne je rovněž příjemné, když někdy můžu přijít domů a kluci už spokojené spí ve svých postýlkách.
Na druhou stranu si zase o to víc můžeme vážit a užívat společného času, i když ten i nadále převažuje nejenom o víkendu. Zvlášť když kluci byli opět téměř dva týdny doma, i když se nejednalo o nic vážného (silnou rýmu a trochu kašle u obou vystřídala Ondrova nevolnost).
Přidávám pár fotek od Lucky z jejich návštěvy v nedalekém parku, kde probíhaly nějaké dětské akce.






Šťastný Martínek, protože nohama dopravil kuličku doprostřed bludiště.


Super fotky, prima akce.
OdpovědětVymazat