tag:blogger.com,1999:blog-5101684851676896993.post5986280595035742543..comments2023-11-04T16:55:33.374+01:00Comments on Martinovy Marnosti: Malé teleUnknownnoreply@blogger.comBlogger3125tag:blogger.com,1999:blog-5101684851676896993.post-81558265678358415722012-01-24T09:59:24.350+01:002012-01-24T09:59:24.350+01:00Tak jsem teď dočetla všechna vaše povídání od začá...Tak jsem teď dočetla všechna vaše povídání od začátku roku. <br />A Martine myslím, že to vše děláte na výbornou.<br />Také jsem byla cca 10 let s dětmi sama, tak vím, že to není vždy právě jednoduché. <br />Vy to zvládáte obdivuhodně. <br />Držím palce.<br />Míšamsedlakovahttps://www.blogger.com/profile/13046200872710002463noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5101684851676896993.post-87137604300505532572012-01-24T09:43:58.304+01:002012-01-24T09:43:58.304+01:00Myslím, Martine, že máte. Je dobře, že to dobře do...Myslím, Martine, že máte. Je dobře, že to dobře dopadlo:-). Určitě ale nejde o poslední historku, škola je v tomto obzvlášť výživná, co nenapadne nezbedu samotného, poradí kamarádi. ale Vaši kluci "zlobí" v normě, řekla bych, roztomile, i když, nevím, jak by třeba skříň řešila moje chatrná nervová soustava:-) Ale fotka je z toho úžasná:-) Tak se těšte a my s Vámi:-)Jitka Neradováhttps://www.blogger.com/profile/06495364767695370442noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5101684851676896993.post-21315843203521784182012-01-24T07:44:26.785+01:002012-01-24T07:44:26.785+01:00Nepřivrtávat... Myslím, že jsou věci, které se pro...Nepřivrtávat... Myslím, že jsou věci, které se prostě děti naučit musí a není možné dávat z jejich dosahu naprosto všechno - protože děcka vymyslí, co by dospělého nenapadlo a my bychom nedělali nic jiného než přemísťovali a upravovali. Val taky má nápady, že bych ji nejradši přetrhla - a to i co ji dřív nenapadlo, takže jsem měla za to, že je rozumná... Já to řeším tak, že apeluji na to, že už je přece velká, tak nebude dělat pitomosti jako batole, když ví, že jí to může ublížit. (Jo, taky jí občas lupnu na zadek, když to už přesahuje meze a mám pocit, že pusou mlátím zbytečně. Nebo když by udělala něco opravdu nebezpečného.) Nejvíc se mi osvědčilo, když se jí u té její vylomeniny něco opravdu stane - nic závažného, ale tak, aby jí to bolelo nebo jí to bylo nepříjemné. Aby si sama vyzkoušela princip příčiny a následku - příště to většinou nezopakuje a spíš je přístupná poslouchat, když jí pak řeknu o něčem dalším, že jí to může být nebezpečné. Schválně ji v těchto situacích nechávám vymáchat, aby pocítila, že když jí říkám, že něco nemá dělat a že se jí něco může stát, že to tak opravdu může dopadnout. Hlídám samozřejmě, aby následky nebyly moc tvrdé, aby si opravdu neublížila, ale nějaká ta boule nebo odřenina jí pomůže k zapamatování :-)Margithttps://www.blogger.com/profile/17339813003596581153noreply@blogger.com